Těšínská raně novověká architektura ve světle soudobé stavební produkce moravsko-slezského pomezí.

Přednáška představí doposud opomíjený segment kulturního dědictví regionu na hranici dnešní České republiky a Polska ­– měšťanský dům v období renesance. Posluchači se seznámí jak s fungováním, tak vzhledem domů budovaných

a užívaných měšťany v průběhu 16. a na počátku 17. století nejen v Těšíně, ale také v dalších slezských městech. Osvětlení výtvarného výrazu sledovaných staveb nás ovšem zavede

do vzdálenějších lokalit v dnešním Německu, Polsku, Rakousku či Itálii. Srovnání soudobých architektonických prvků v  širším středoevropském prostoru posléze umožní definování regionálně podmíněných specifik a podpoří návazné úvahy

o jejich stylových souvislostech. Během přednášky si tedy odpovíme na otázky, jak měšťanské domy v období renesance vypadaly, zda byly podobné také domům v jiných městech, co měly společného s dalšími soudobými stavebními typy (sakrální

a residenční architekturou), kolik a případně v jaké míře autenticity se jich dochovalo dodnes.

Na území Těšínska se ještě donedávna nacházelo několik zámků, jimž hrozil zánik. Přestože se jednalo o někdejší perly zámecké architektury (např. zámky v Ostravě-Kunčicích a Rychvaldu měly dochované renesanční jádro, zámek v Hnojníku je příkladem empírového zámečku postaveného podle návrhu významného vídeňského architekta Josefa Kornhäusela), měla většina z nich jen velmi malou naději na záchranu. Těšínsku, které vlivem důlní a průmyslové činnosti neoplývá přemírou památek, tak hrozilo, že přijde o významné dominanty, kterými by se mohlo právem pyšnit. Naštěstí se v nedávné době některé z nich podařilo zachránit a rekonstruovat, stále jsou však zde objekty, které na záchranu teprve čekají. Přednáška se bude věnovat historii a současnosti zámků z obou těchto skupin.