karvina.jpg

Výstavní síň Karviná

Masarykovo náměstí 10/8
733 01 Karviná-Fryštát

T: +420 596 311 425
E: karvina@muzeumct.cz

Otevírací doba

Po 8.00–12.00 12.30–16.00
Ne   13.00–17.00

Bezbariérový vstup 

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Akce

KARVINÁ V PROMĚNÁCH STALETÍ

od 07. 01. 2019 do 28. 02. 2019

Beseda o založení a vývoji města, pro ZŠ, PDF

(7.–25. 1., 25.–28. 2.)

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY

od 03. 01. 2019 do 31. 01. 2019

Komentované prohlídky s autorkou výstavy Ing. Ludmilou Březinovou, po předchozí domluvě, pro ZŠ, SŠ, PDF

MÓDA PRVNÍ REPUBLIKY

od 03. 01. 2019 do 31. 01. 2019

Přednáška konzervátorky textilu Ing. Ludmily Březinové, po předchozí domluvě, pro 2. stupeň ZŠ a SŠ, PDF

OD TŘÍ KRÁLŮ PO MASOPUST

od 03. 01. 2019 do 25. 02. 2019

Beseda o lidových tradicích a zvycích na Těšínském Slezsku, pro MŠ, ZŠ, PDF

(3.–31. 1., 20.–25. 2.)

POVĚSTI Z REGIONU

od 03. 01. 2019 do 28. 02. 2019

Vyprávění nejkrásnějších regionálních pověstí na Těšínsku, pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, PDF

(3.–31. 1., 20.–28. 2.)

Výstava Podmalby na skle

 

Podmalby na skle jsou zlidovělou technikou kresby, prováděnou malbou za studena temperovými barvami na rub skleněné desky. Vyznačují se pestrostí, motivy jsou obvykle náboženské. Podmalby na skle se staly neodmyslitelnou součástí venkovských stavení, kapliček a kostelů. V lidovém prostředí se u nás objevují od 18. století, s koncem 19. století ale postupně mizí. Ve 20. století se pak venkovskou tvorbou inspirují autoři, kteří dále rozvíjejí techniku podmaleb, díla ale už obvykle neplní tradiční náboženské funkce. Zapůjčená výstava představí reprezentativní výběr tohoto umění z bohatých sbírek Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, a to jak původu lidového, tak autorského (malíři Ferdiš Duša z Frýdlantu nad Ostravicí, Alžběta Fojtíková z Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm a Antoni Szpyrc z Vendryně).

Výstava potrvá do 31. července 2019

 

LETÁK

 

 

 

 

Výstava Repliky oděvů první republiky


Móda první republiky si zaslouží pozornost pro svou nadčasovost a eleganci. V letech 1918–1938 se proměňovaly siluety oděvů, měnily se nejen délky sukní, ale i vlasů, móda byla velice rozmanitá. Návštěvník si může prohlédnout oděvy z období 30. let 20. století. Seznámí se s přípravou střihů dobových oděvů, jejich modelovou úpravou, uvidí ukázky různých oděvních materiálů, způsoby technologických postupů při výrobě replik, dobové časopisy a doplňky oděvů. Děti si mohou vyzkoušet historické oděvy.

Výstava potrvá do 31. ledna 2019

LETÁK

 

Stálá expozice

Střípky z dějin Karviné

Karviná je jedním z nejstarších a nejmalebnějších měst českého Slezska. Moderní Karvinou vytvořily v letech 1948–1949 původně samostatná města a obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Od roku 2002 je Karviná statutárním městem. S téměř 64 tisíci obyvateli se rozkládá v údolí řeky Olše na historickém území Těšínského Slezska.

Nejstarší písemné prameny vážící se k části území dnešního města Karviná sahají až do 13. století. Jednotlivé části se během staletí vyvíjely rozdílně. Fryštát byl již ve středověku nositelem městského práva, ostatní lokality byly pouze vesnicemi s běžnými každodenními robotními povinnostmi. V roce 1766 vypuklo na Těšínsku povstání poddaných, které vedl sedlák Ondra Foltýn ze Starého Města na fryštátském panství. Život další vsi – Karvinné – se změnil po nálezu černého uhlí v roce 1776. Těšínští Piastovci byli prvními držiteli Fryštátu, a to až do roku 1572, kdy bylo fryštátské panství prodáno Cigánům ze Slupska. Hraběcí rod Larisch-Mönnichů ovlivnil vývoj regionu především v oblasti průmyslu.

I přes bohatá ložiska černého uhlí, díky nimž se stala Karvinná centrem uhelného hornictví v rakousko-uherské monarchii a následně Československé republice, byla na město povýšena až v roce 1923.

Ve městě je dochována řada cenných architektonických staveb – například ve Fryštátě farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickými základy, v městské části Doly farní kostel zasvěcený sv. Petru z Alkantary z roku 1736, který už desítky let odolává vlivům těžby. Ke klenotům patří i další památky Fryštátu: zámek, filiální kostel sv. Marka a řada barokních plastik.

Do dnešních dnů si zachovaly svou světovost i jodobromové Lázně Darkov, které léčí pacienty již více než sto padesát let. Od počátku 90. let minulého století se na povznesení regionu podílí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity. Karviná je moderním lázeňským a vysokoškolským městem s bohatou tradicí černouhelného hornictví, městem památek a historických skvostů.

VSTUPNÉ