karvina.jpg

Výstavní síň Karviná

Masarykovo náměstí 10/8
733 01 Karviná-Fryštát

T: +420 596 311 425
E: karvina@muzeumct.cz

Otevírací doba

Po 8.00–12.00 12.30–16.00
Ne   13.00–17.00

Bezbariérový vstup 

27. 3. otevřeno od 12.30 

 

 

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Akce

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY

od 21. 03. 2019 do 11. 04. 2019

Po domluvě zajistíme komentovanou prohlídku s kurátorem výstavy Mgr. Petrem Zajíčkem, pro ZŠ, SŠ (21. 3. a 11. 4. 2019), PDF 

VELIKONOCE

od 25. 03. 2019 do 17. 04. 2019

Beseda o velikonočních tradicích a zvycích na Těšínském Slezsku a o historii a významu postního období, spojená s ukázkou svátečně prostřeného stolu, určeno pro žáky ZŠ, termíny dle dohody. Akce se uskuteční v ...

ZALOŽENÍ MĚSTA

od 07. 03. 2019 do 30. 04. 2019

Beseda o založení a vývoji Karviné, zajímavosti z historie středověkého Fryštátu zakončené vědomostní soutěží, pro 2. až 6. ročník ZŠ. Akce se uskuteční v rámci projektu O Karviné, PDF

Výstava Podmalby na skle

 

Podmalby na skle jsou zlidovělou technikou kresby, prováděnou malbou za studena temperovými barvami na rub skleněné desky. Vyznačují se pestrostí, motivy jsou obvykle náboženské. Podmalby na skle se staly neodmyslitelnou součástí venkovských stavení, kapliček a kostelů. V lidovém prostředí se u nás objevují od 18. století, s koncem 19. století ale postupně mizí. Ve 20. století se pak venkovskou tvorbou inspirují autoři, kteří dále rozvíjejí techniku podmaleb, díla ale už obvykle neplní tradiční náboženské funkce. Zapůjčená výstava představí reprezentativní výběr tohoto umění z bohatých sbírek Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, a to jak původu lidového, tak autorského (malíři Ferdiš Duša z Frýdlantu nad Ostravicí, Alžběta Fojtíková z Tiché u Frenštátu pod Radhoštěm a Antoni Szpyrc z Vendryně).

Výstava potrvá do 31. července 2019

NAHLÉDNĚTE

LETÁK

 

 

 

 

 

Stálá expozice

Střípky z dějin Karviné

Karviná je jedním z nejstarších a nejmalebnějších měst českého Slezska. Moderní Karvinou vytvořily v letech 1948–1949 původně samostatná města a obce Fryštát, Karvinná, Darkov, Ráj a Staré Město. Od roku 2002 je Karviná statutárním městem. S téměř 64 tisíci obyvateli se rozkládá v údolí řeky Olše na historickém území Těšínského Slezska.

Nejstarší písemné prameny vážící se k části území dnešního města Karviná sahají až do 13. století. Jednotlivé části se během staletí vyvíjely rozdílně. Fryštát byl již ve středověku nositelem městského práva, ostatní lokality byly pouze vesnicemi s běžnými každodenními robotními povinnostmi. V roce 1766 vypuklo na Těšínsku povstání poddaných, které vedl sedlák Ondra Foltýn ze Starého Města na fryštátském panství. Život další vsi – Karvinné – se změnil po nálezu černého uhlí v roce 1776. Těšínští Piastovci byli prvními držiteli Fryštátu, a to až do roku 1572, kdy bylo fryštátské panství prodáno Cigánům ze Slupska. Hraběcí rod Larisch-Mönnichů ovlivnil vývoj regionu především v oblasti průmyslu.

I přes bohatá ložiska černého uhlí, díky nimž se stala Karvinná centrem uhelného hornictví v rakousko-uherské monarchii a následně Československé republice, byla na město povýšena až v roce 1923.

Ve městě je dochována řada cenných architektonických staveb – například ve Fryštátě farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickými základy, v městské části Doly farní kostel zasvěcený sv. Petru z Alkantary z roku 1736, který už desítky let odolává vlivům těžby. Ke klenotům patří i další památky Fryštátu: zámek, filiální kostel sv. Marka a řada barokních plastik.

Do dnešních dnů si zachovaly svou světovost i jodobromové Lázně Darkov, které léčí pacienty již více než sto padesát let. Od počátku 90. let minulého století se na povznesení regionu podílí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity. Karviná je moderním lázeňským a vysokoškolským městem s bohatou tradicí černouhelného hornictví, městem památek a historických skvostů.

VSTUPNÉ