Stalo se

01.10.2018

Návrat k první republice

V pátek a v sobotu 28. a 29. září proběhla dvoudenní akce Za Československo. V pátek dopoledne proběhl u pomníku TGM v Masarykových sadech slavnostní vzpomínkový akt za účasti mnoha hostů a široké veřejnosti. Odpoledne se na českotěšínském náměstí konala ukázka dobové vojenské techniky a uniforem. V sobotu program pokračoval v Chotěbuzi, kde byl v Archeoparku a jeho okolí a v Muzeu lehkého opevnění připraven historický program, komentovaná dobová módní přehlídka a bojová ukázka v otevřeném terénu. Video ZDE.

Na organizaci akce s Muzeem Těšínska spolupracoval Klub vojenské historie Chotěbuz. Akci finančně podpořil Moravskoslezský kraj, Město Český Těšín, Ministerstvo obrany ČR, Československá obec legionářská a obec Chotěbuz.

20.09.2018

V žáru výhně

Ve středu 19. 9. 2018 proběhla v Technickém muzeu Petřvald předváděcí akce kovářského řemesla spojená s komentovanou prohlídkou k výstavě v Žáru výhně. Studenti oboru umělecký kovář předváděli našim návštěvníkům výrobu kovových výrobků. Někteří z nich si sami vyzkoušeli, jak je náročná práce kováře. Návštěvníci, ke kterým patřili mimo jiné klienti sociálních zařízení Slezské diakonie a Santé Havířov, si odnesli určitě příjemný zážitek. Společensky odpovědná akce byla připravena ve spolupráci se Slezskou diakonií a soukromou Střední uměleckou školou AVE ART Ostrava. Realizováno za finanční podpory MSK.

12.07.2018

Nová publikace

 

Muzeum Těšínska vydalo ve spolupráci s městem Bohumín publikaci s názvem Bohumín: pohledy do minulosti města. Jejím cílem je stručnou formou představit bohatou historii tohoto slezského města od počátku jeho osídlení zhruba do poloviny 20. století. Tematicky strukturovaná brožura vychází z konceptu stejnojmenné stálé expozice k dějinám města, která byla veřejnosti zpřístupněna na konci června 2016 v suterénu hotelu Pod Zeleným dubem na náměstí Svobody ve Starém Bohumíně. Sestává ze stručných textů přibližujících nejstarší dějiny lokality z pohledu archeologie, nastiňujících dějiny správy, náboženského vývoje, školství, spolkové činnosti, průmyslu, dopravy, samosprávy, historické topografie či válečných konfliktů první poloviny 20. století.

 

Nevelkou publikaci o 96 stranách zdobí 120 obrázků s popisky informačně doplňujícími a rozšiřujícími hlavní text. Celá řada pohlednic a fotografií je zde publikována vůbec poprvé. Zmíníme alespoň fotografie některých mincí z tzv. bohumínského pokladu nalezeného v roce 2002 při opravě sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí ve Starém Bohumíně. Na přípravě textů pro zmíněnou expozici, které byly využity i v této publikaci, se podílelo sedm odborných zaměstnanců Muzea Těšínska. Redakci publikace zajistili dva z jejich spoluautorů, PhDr. Radim Jež, Ph.D., a PhDr. David Pindur, Ph.D.

 

Publikace byla představena veřejnosti v rámci oslav 100. výročí od vzniku Československa a odhalení pamětní desky Tomáše Garrigua Masaryka konaných na Masarykově náměstí v Bohumíně v neděli 8. července 2018. Je možno si ji zakoupit ve všech třech bohumínských infocentrech se sídly na městském úřadě, Bosporu (Bohumínské sportovní a relaxační centrum) a v hotelu Pod Zeleným dubem.

14.03.2018

Společný projekt

České Muzeum Těšínska a polské Muzeum Śląska Cieszyńskiego v současné době uzavřelo další z řady společně realizovaných projektů přeshraniční spolupráce, nazvaný Hmotná a duchovní kultura/Kultura materialna i duchowa. V jeho rámci byl restaurován portrét barona Jiřího Fridricha Beese z Chrostiny z přelomu 18. a 19. století (od října 2017 přístupný ve Výstavní síni Karviná Muzea Těšínska) a tři křídla gotického oltáře z 15. století pocházející z kostela sv. Jiří v Puncově. Dále vznikla fotografická dokumentace všech dřevěných kostelů a kaplí na historickém území Těšínska, která bude veřejnosti přístupná formou virtuálních prohlídek na internetu.

 

Zřejmě nejvýznamnějším výstupem několikaletého projektu je v pořadí již šestý svazek Těšínského muzejního sborníku. Vychází jako kolektivní monografie s názvem Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska / Dom, pałac i zamek w kulturze materialnej Śląska. Na jeho přípravě se podílela řada odborníků nejen z obou muzeí, ale z řady dalších paměťových institucí a vysokých škol jak z České, tak z Polské republiky. Na více než 600 stranách představují ve 29 příspěvcích nové poznatky k problematice stavebně-historického vývoje jednotlivých sídel, jejich hmotného vybavení a vůbec kultury bydlení od středověku do poloviny 20. století. Tyto referáty byly předneseny v rámci dvoudenní mezinárodní vědecké konference, která se konala loni, rovněž jako součást zmíněného projektu. Texty doplňuje více než 200 vyobrazení. Sborník patří do knihoven odborných institucí, muzeí a škol, ale neměl by chybět ani v knihovně každého, kdo se zajímá o dějiny Těšínského Slezska.

 

„Jaký osud potkal zámecké objekty na Těšínsku po roce 1945, kdy proběhlo jejich znárodnění, představují v jednom z příspěvků historičky Muzea Těšínska Pavlína Badurová a Ilona Pavelková. Na vybraných příkladech ukazují, jakým způsobem bylo naloženo s vybavením zámků, jaké bylo jejich nové poslání a mnohokráte i neslavný konec, například karvinských zámků v Ráji a Solci, Hnojníku, Ropici, jež se dočkaly záchrany v podobě zásadní rekonstrukce,“ uvádí historik Muzea Těšínska Radim Jež.

 

Sborník je dokladem dlouhodobé vědecké spolupráce řady českých a polských odborníků, ale i příkladem, jak úspěšně realizovat společné přeshraniční projekty českých a polských institucí. Prezentace knihy se uskutečnila v úterý 13. března 2018 v 17.00 hodin v sídle Muzea Těšínska v českotěšínských Masarykových sadech. Zde byly zájemcům publikace k dispozici zdarma.

30.10.2017

Restaurovaný obraz

Barokní podobizna zemského hejtmana Těšínského knížectví Jiřího Fridricha Beese z Chrostiny (1750–1819) náleží do sbírek Muzea Těšínska. Olejomalba původně byla součástí rodové galerie vystavené na zámku v Hnojníku. Od úterý 31. října 2017 si jej mohou návštěvníci prohlédnout v karvinské pobočce Muzea Těšínska, kde je po zrestaurování instalován ve speciální vitríně pořízené díky projektu Hmotná a duchovní kultura/Kultura materialna i duchowa. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

 

Jiří Fridrich Bees svobodný pán z Chrostiny náležel k nejvlivnějším osobám Těšínského knížectví přelomu 18. a 19. století. Výrazným způsobem se angažoval ve stavovských a dvorských úřadech, mimo jiné byl od roku 1784 radou knížecího zemského práva v Těšíně, později viceprezidentem a prezidentem této instituce a na samotném sklonku života dokonce zemským hejtmanem. Kromě toho se mu podařilo značně rozšířit rodové državy, mezi něž patřil Hnojník, Rakovec (dnes součást Smilovic) a Nebory. K nim připojil Dolní Líštnou, Lyžbice, Konskou a v roce 1792 i Darkov, Louky a Ráj (dnes součást Karviné). Tamní zámek, po němž dnes není ani památky, neboť byl zbourán v roce 1980, nechal přestavět v barokním duchu.

28.10.2017

Otevření pamětní schránky

V pátek 27.10.2017 se na třinecké radnici za přítomnosti starostky Věry Palkovské, představitelů města, zástupců Muzea Těšínska (PhDr. David Pindur, Ph.D., Mgr. Martin Krůl, Mgr. Lenka Nováková, Ph.D) a novinářů konalo otevření pamětní kovové schránky z věže evangelické hřbitovní kaple v Třinci – Tyře vyzdvižené při příležitosti rekonstrukce objektu. Zděná hřbitovní kaple s věží byla postavena stavitelem Pavlem Kawulokem z Třince,  6. září 1925 proběhlo její slavnostní vysvěcení.

 

Vyzdvižená kovová pamětní schránka obsahovala 24 papírových bankovek a státovek, 9 kovových mincí (nejstarší z roku 1861), dvě fotografie polské školy v Tyře a pamětní spis z roku 1925. Ve zvláštní papírové obálce se nacházela další čtyři papírová platidla, fotografie žáků polské školy s učitelem ze školního roku 1955/1956, fotografie odevzdávání kontingentu státu z roku 1954, průkazka člena čsl. červeného kříže a dokument popisující obnovu objektu z roku 1960.

24.10.2017

Setkání u pomníku TGM

V úterý 24. 10. 2017 se v Masarykových sadech konalo u příležitosti blížícího se státního svátku slavnostní setkání u pomníku TGM. Letos, v sobotu 28. října, uplyne 99 let od vzniku samostatné československé republiky.

 

Připomenout si toto významné výročí, ale také uctít památku československých legionářů, kteří položili svůj život před tím, než naše první republika vznikla, přišli nejen zaměstnanci a vedení Muzea Těšínska, ale také studenti Gymnázia Josefa Božka z Českého Těšína. Jim a jejich pedagogům v čele s ředitelem gymnázia Tomášem Hudcem náleží dík za velmi vkusný kulturní program, kterým setkání doprovodili. Akce se konala pod záštitou starosty Českého Těšína Víta Slováčka, který byl rovněž přítomen. Čestnou stráž u pomníku TGM v průběhu setkání zajistili členové Klubu vojenské historie Chotěbuz v dobových legionářských uniformách. Závěrem ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka vyzval všechny přítomné k účasti na oslavách vzniku čs. republiky příští rok, kdy si připomeneme kulaté, sté výročí.

18.10.2017

Setkání krajských ředitelů

V úterý 17. října hostilo správní sídlo Muzea Těšínska v Českém Těšíně náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáše Curyla a novou vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu Karin Veselou, ředitele dalších krajských muzeí a jiných krajských kulturních institucí.

 

Součástí programu byla i návštěvna polského Těšína a Muzea Těšínského Slezska (Muzeum Śląska Cieszyńskiego). Hosty přivítal jeho ředitel Marian Dembiniok a vedoucí tamních uměleckých sbírek Irena Adamczyk je provedla prostory muzea. To je nejstraším muzeem založeným v českých zemích. Vzniklo roku 1802 díky knězi Leopoldu Janu Šeršníkovi, tehdejší Těšín spadal pod Rakouské Slezsko. Zároveň jde o druhé nejstarší muzeum na polském území.

22.08.2017

Upíři, vampýři a netopýři

Lákavé možnosti poznat oblíbenou historickou lokalitu v netradičním světle využilo v sobotu 19. srpna 2017 více než 60 návštěvníků. I přes mírně nepříznivé počasí dorazili do chotěbuzského Archeoparku zástupci všech generací, aby se tu nechali příjemně strašit nejen při prohlídkách setmělého areálu hradiska, ale také obsahem výkladu průvodců i přednášejících. Zejména děti si strašidelnou atmosféru a pozdní večerní hodinu užívaly. Kdy jindy se vám naskytne možnost pokřikovat na strašidlo, spočinout na chvíli v improvizované rakvi či dostat odměnu za to, že běháte v masce kostlivce?

21.08.2017

Stopami válečného zajatce

V pondělí 24. srpna navštívil Český Těšín Glenn Clark z Nového Zélandu. Důvodem jeho návštěvy se stala existence kmenového tábora Stalag Teschen, který působil v dnešním Českém Těšíně v letech 2. světové války na místě zvaném Kontešinec. Glenn Clark se vydal po stopách svého otce, novozélandského vojáka, který strávil v pracovním komandu těšínského stalagu osmnáct měsíců svého života.

 

George William Clark bojoval jako příslušník pěší brigády druhého novozélandského expedičního sboru v severní Africe, kde byl v červnu 1942 v bitvě u Mersa Matruh zajat a přes lazaret a zajatecký tábor v severní Itálii se dostal do tábora Stalag Teschen VIII B. V rámci něj byl přidělen, spolu s dalšími několika sty novozélandskými vojáky, do pracovního komanda E 728 v Novém Bohumíně, kde pracovali pro potřeby Říšských drah. Zde jej zastihla evakuace zajateckého tábora a jeho pracovních komand, která probíhala od 27. ledna 1945 přes území Protektorátu Čechy a Morava do zajateckých táborů v Bavorsku. Po 93 dnech pochodu za krutých podmínek byl spolu s ostatními osvobozen americkou armádou v bavorském Krallburgu počátkem května 1945.

 

Z tohoto „pochodu smrti“ si vedl George William Clar deník, ve kterém uvedl všech více než dvě stě obcí a měst přes která procházeli. Myšlenka na uctění památky svého otce toto formou se zrodila v roce 2009, kdy Glenn Clark poprvé navštívil Nový Bohumín, místo otcovy internace. Na základě jeho deníků a dopisů se rozhodl letos, po 72 letech, vydat na stejný pochod dnes šedesátiletý Glenn Clark.

 

Na počest svého otce, nadšeného amatérského cyklisty, absolvuje tuto trasu na kole a během předpokládaných pěti týdnu chce projet na tisíc kilometrů přes všechna místa uvedená v otcově deníku. Během cesty, na kterou vyrazil 16. srpna z Nového Bohumína, se chce nejen seznámit s historií a kulturou České republiky, ale rovněž se setkat s místními obyvateli, případně s pamětníky onoho pochodu z roku 1945.

07.08.2017

Pietní akt v Životicích

Za účasti rodin obětí, válečných veteránů, obyvatel Životic a mnoha hostů z vedení Havířova, Moravskoskoslezského kraje se v sobotu 5. srpna 2017 konal v prostoru Památníku životické tragédie pietní akt. Každý rok si tu příchozí připomínají vyvraždění 36 obyvatel Životic a dalších obcí, kteří padli za obět nacistickému běsnění.

03.08.2017

Shořel gutský kostelík

Smutná zpráva pro každého obyvatele Těšínska i všechny milovníky historie vévodila titulkům všech českých médií od rána 2. srpna. Oheň v noci z úterý na středu z dosud nezjištěných příčinzcela zničil vzácný a obdivovaný dřevěný gutský kotelík.

 

"Snad každý onen krásný dřevěný kostelíček pod horami, historický šperk Těšínska, znal.  Měl nevyčíslitelnou uměleckohistorickou, ale i duchovní i symbolickou hodnotu, kterou již nelze po požáru nahradit. Jeho ztráta, nejen stavby kostelíka karpatského typu samotné, ale i mimořádně cenného původního interiéru s ojedinělými původními nápisy na trámech či na zastaveních křížové cesty, psanými krásnou češtinou, užívanou na Těšínsku v 16. a 17. století, je opravdu bolestná," uvedl PeadDr. Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska.

 

Přestože kostel Božího Těla nebyl ve správě Muzea Těšínska, zapojí se tato instituce v případě potřeby do jeho obnovy.

31.07.2017

Vyšlo nové Těšínsko

V uplynulých dnech spatřilo světlo světa první číslo jubilejního 60. ročníku časopisu Těšínsko. Obálku tohoto čísla čítajícího celkem 144 stran zdobí detail rukojeti hornické úřednické slavnostní šavle z Karviné ze druhé poloviny 19. století ze sbírek Muzea Těšínska. Obsah čísla je jako obvykle velmi pestrý. Je rozčleněn do několika rubrik, nejvýznamnější z nich tvoří články a studie.

 

Do aktuálního čísla přispěla celá řada autorů působících především v odborných institucích Moravy a Slezska. Studie historika Jana Saheba popisuje dosud neznámou kauzu z dějin Paskova v období pozdního středověku. Neoprávněné vojenské obležení paskovské tvrze Machny z Wolfenberku bratry Benešem a Dobešem Černohorskými z Boskovic v roce 1484 se stalo celozemskou záležitostí a souviselo s rozvratem, který na Moravě zavládl během dočasné vlády krále Matyáše Korvína.

 

Příspěvek Hany Prymusové se zabývá budováním ženských zájmových organizací sociální demokracie na Ostravsku a Karvinsku od 90. let 19. století do přelomu let 1906/1907 před Beckovou reformou volebního práva. Reflektuje jak samotný proces utváření ženských kroužků při místních českých a polských politických organizacích, tak metody, cíle a ideologické ukotvení agitační práce mezi ženami vzhledem ke „specifikům“ skupiny.

 

Studie Ondřeje Koláře a Tomáše Ruska popisuje a analyzuje případ vyšetřování dvou českých důlních inženýrů z Karviné a jejich rodin pro obvinění z „rusofilství“ v letech 1914–1915. Případ je nazírán v kontextu specifické situace Těšínska jako strategicky významného industriálního regionu ohroženého v té době nebezpečím ruské ofenzivy, v jehož důsledku v regionu panovalo stanné právo.

 

Lukáš Lisník se soustředí na studentstvo reálného gymnázia v Místku v meziválečném období s důrazem na sociální původ, domovskou a konfesní příslušnost či mateřskou řeč. Libor Martinek se ve svém článku zabývá poezií polského básníka Piotra Horzyka z Třince, jenž publikoval své básně v místním, ale i celonárodním polském a celostátním českém tisku, vydal několik sbírek poezie dobře přijatých literární kritikou. Významná je i jeho kulturně-společenská činnost.

 

Biolog Tomáš Krajča představil výsledky svého výzkumu z let 2011–2014 týkajícího se využití migračních koridorů v okolí Jablunkova velkými savci. Přinesl zajímavá zjištění mj. o pohybu medvědů nebo vlků v tomto prostoru.

 

Z kratších příspěvků vybíráme například zpracování pohnuté historie Masarykových pomníků v Bohumíně, zhodnocení současné revitalizace paskovského zámku, ohlédnutí za pěti sezonami Svatojánské věže ve Frýdku či vzpomínku na nedávno zesnulého významného historika Mečislava Boráka se zevrubným zhodnocením jeho úctyhodných odborných aktivit.

 

Toto číslo časopisu Těšínsko, které je ve své šedesátileté historii stránkově nejrozsáhlejší, obsahuje i devět recenzí a anotací nejnovější české a polské literatury se vztahem k regionu.

 

ISSN 0139-7605

 

Cena výtisku: 100 Kč

Roční předplatné: 200 Kč + poštovné

 

Distribuce a objednávky:

Muzeum Těšínska, p. o.

Masarykovy sady 103/19

737 01 Český Těšín

 

+420 558 761 225

michaela.piechova@muzeumct.cz

www.muzeumct.cz/eshop/

07.07.2017

Nález pamětního spisu

Za účasti a pod odborným dohledem pracovníků Muzea Těšínska byl 13. června 2017 vyňat pamětní kámen ze základů budovy bývalé české školy v Nýdku-Hluchové. Podle očekávání přítomných ukrýval pamětní spis, jenž byl do kamene vložen v uzavřeném plechovém tubusu 20. května 1934. Samotný kámen byl pak vsunut do základů tehdy nové školní budovy o čtyři dny později. Autorem písemného poselství byl tehdejší správce této školy Ladislav Báča (1908–1990), pozdější zakladatel a první ředitel dnešního Muzea Těšínska. Dokument byl sepsán 18. května 1934.

 

Jeho obsah líčí působení české školy v Nýdku-Hluchové, která zde působila od roku 1923 jako expozitura české školy v Nýdku. O tři roky později se stala samostatnou institucí. V letech 1933–1934 získala nové důstojné sídlo v podobě moderní budovy postavené Františkem Filipcem z Dolních Tošanovic podle vítězného projektu pražského architekta Josefa Hlaváčka. Zajímavostí je, že tehdejší patronát nad touto školou udržoval odbor Klubu československých turistů v Dolní Suché. Dokument kromě Ladislava Báči tehdy podepsalo rovněž 11 členů odboru Slezské Matice osvěty lidové, jediného meziválečného českého spolku v Nýdku-Hluchové.

 

Samotnou akci inicioval se souhlasem vlastníka (Město Třinec) Pavel Báča, syn tehdejšího správce školy, který objevil zmínku o uložení pamětního spisu ve školní kronice. Z jeho popudu bylo do kamene vloženo 16. června téhož roku nové poselství, jež obsahuje i pojednání o dalších osudech této školy, která byla zrušena v roce 1974 a dnes slouží jako turistické středisko Domu dětí a mládeže v Třinci. Zajímavostí je, že akce se zúčastnil i současný nýdecký místostarosta Adam Morcinek, který byl posledním vyučujícím v této škole. Nalezený originál pamětního spisu z roku 1934 byl trvale uložen ve Státním okresním archivu Frýdek-Místek, kde se nachází i archiv této zaniklé nýdecké školy.

03.07.2017

Dvojjazyčná pozvánka

Začátek prázdninové sezony přinesl na Hlavní ulici v Českém Těšíně propagaci letních akcí v Archeoparku. Ve výlohách výstavní historické budovy muzea, která momentálně čeká na zahájení nákladné rekonstrukce, kolemjdoucí obyvatele města i četné návštěvníky Českého Těšína z Polska zve do chotěbuzského areálu dvojjazyčně zpracovaný velkoplošný plakát.

 

Projíždějící řidiče a turisty pak jistě upoutá barevný banner, který visí nad vozovkou. Rovněž česky i polsky zve k cestě do nejnavštěvovanější pobočky Muzea Těšínska. Ta na prázdninové měsíce připravila pestrý program. Po nedávné dostavbě ale Archeopark funguje v celoročním provozu.

19.06.2017

V Holešově o Ivančeně

Ve čtvrtek 15. června se v Městské knihovně v Holešově uskutečnila přednáška dr. Davida Pindura, historika Muzea Těšínska, s názvem Ivančena: Kamenné svědectví hrdinství a odvahy. Akce byla připravena v rámci programu Vlastivědného kroužku Holešov u příležitosti výročí 30 let od úmrtí skautského činovníka, předního českého pedagoga 20. století a čestného občana Holešova RNDr. Rudolfa Plajnera, který zemřel 23. června 1987. Přednášející přiblížil 24 posluchačům počátky skautingu na Těšínsku, protinacistickou činnost a tragický závěr ostravské skautské odbojové skupiny Vladimíra Čermáka a především základní faktografii k mohyle na Ivančeně pod Lysou horou, jejíž dějiny jsou spjaty rovněž s osobností náčelníka Junáka Rudolfa Plajnera – Táty.

07.06.2017

Titul pro výšivkářku

Rada Moravskoslezského kraje vyhověla návrhu Muzea Těšínska a svým usnesením č. 107/8292 z 11. dubna 2017 na základě nominace rozhodla o udělení historicky prvního titulu Mistr rukodělné výroby Moravskoslezského kraje paní Blaženě Slováčkové z Českého Těšína. Paní Slováčkové bylo ocenění předáno 6. 6. 2017 na Krajském úřadě MSK, konkrétně ho obdržela za uchovávání řemeslné tradice: práci s textilem - bílou ruční výšivku a plastickou kovovou výšivku. Udělení ceny je spojeno nejen s finanční odměnou, nositel tohoto ocenění je rovněž oprávněn své výrobky označovat propůjčeným logem. Paní Slováčkové, která v letošním roce slaví významné životní jubileum, srdečně gratulujeme.

19.05.2017

Literární odborníci v muzeu

Muzeum Těšínska 19. května hostilo setkání členů Polsko-české vědné společnosti. Odborníci z knihoven, univerzit a dalších institucí si tu dali dostaveníčko při svém pravidelném zasedání. Návštěva sídla Muzea Těšínska byla příležitostí, jak elitním odobrníkům z Polska a České republiky přiblížit pestrou historii Těšínského Slezka. Program setkání zahrnoval po několika odborných referátech i návštěvu Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře. Archeopark se stal místem pracovních zasedání několika komisí PČVS. V sobotu 20. května účastníci setkání pokračovali v programu na polské straně na půdě Slezské univerzity v polském Těšíně.

15.05.2017

23. svazek Studie o Těšínsku

Jazyk a národnost ve sčítáních lidu na Těšínsku v letech 1880-1930. To je název nové publikace vydané Muzeem Těšínska v rámci řady Studie o Těšínsku. Dílo prof. Dana Gawreckého v ní vychází jako její 23. svazek. V pondělí 15. května 2017 proběhla ve správním sídle Muzea Těšínska její prezentace veřejnosti. Akce se, bohužel, ze zdravotních důvodů nezúčastnil autor, prof. Gawrecki, ale přítomni byli recenzenti publikace doc. Pavel Kladiwa a prof. Janusz Spyra.

 

Prof. Dan Gawrecki se dlouhodobě věnuje novějším dějinám Slezska a zvláště jeho těšínské části. Publikace sleduje národnostní problematiku ve sčítáních lidu na Těšínsku jak v lokálních, tak i celostátních a mezinárodních souvislostech. Autor popisuje různé soupisy a pokusy o zjišťování jazykové a etnické příslušnosti obyvatel Těšínska do poloviny 19. století a analyzuje jednotlivá sčítání lidu z let 1880–1930. Všímá si rovněž sporů a snah o vymezování tzv. jazykové hranice.

 

Situaci komplikovalo přistěhovalectví z Haliče i z českého vnitrozemí, spory mezi polskými katolíky a evangelíky, existence tzv. Šlonzáků, jejich společenských aktivit i způsob registrace při československých sčítáních lidu. Zpočátku převažovaly spory mezi slovanskými národy a Němci, od 90. let 19. století se vyhrotily česko-polské vztahy, které přerostly v animozitu. Představy o „čechizaci odedávna etnicky polského Těšínska“ nebo o „popolšťování tamních Moravců“ se v různých variantách střetávaly. Poskytovaly argumentaci nejen pro národně politické soupeření uvnitř regionu, ale i pro vyhrocování mezistátních vztahů. Národnostní rozbroje při sčítáních na Těšínsku patřily nesporně k největším konfliktům svého druhu v rámci monarchie i Československé republiky.

 

Kniha mimo to obsahuje bezmála 120 černobílých i barevných dobových ilustrací, ukázek dokumentů, pohlednic, portrétů, map a plánů, opatřených podrobnými komentáři. Její součástí jsou rovněž cizojazyčná resumé v angličtině, němčině a polštině.

 

Distribuce a objednávky:

Muzeum Těšínska, p. o., Masarykovy sady 103/19, 737 01 Český Těšín

 

+420 558 761 225

michaela.piechova@muzeumct.cz

www.muzeumct.cz/eshop/

 

Publikaci lze rovněž zakoupit ve Výstavní síni Musaion v Havířově, v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích, v Kotulově dřevěnce v Havířově-Bludovicích, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Jablunkově, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Karviné-Fryštátě, ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Orlové-Lutyni, v Technickém muzeu v Petřvaldě a v Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře.

26.04.2017

Mezinárodní konference

 

Ve dnech 26. a 27. dubna 2017 probíhala mezinárodní vědecká konference Dům, palác a zámek v hmotné kultuře Slezska, kterou v rámci realizace společného projektu Hmotná a duchovní kultura pořádala Muzeum Śląska Cieszyńskiego a Muzeum Těšínska. Akce je určena široké veřejnosti a konala se v Římském sále Laryšova paláce v Těšíně. V programu byly příspěvky odborníků různých paměťových a vědeckých institucí z České republiky i Polska zaměřené na šlechtická sídla, jejich vybavení a hmotnou kulturu, zvláště na přiblížení životního stylu jejich majitelů v proměnách staletí od konce středověku až do druhé poloviny 20. století.

 

Opomenuty nezůstaly ani městské paláce a ostatní obytné domy. Zvláštní pozornost byla zaměřena na památky nacházející se na historickém územní Těšínska, připomenuty byly např. mnohdy pohnuté osudy panských sídel ve Fryštátě, Hnojníku, Ropici, Rychvaldě či Bílsku, nicméně stranou zájmu nezůstaly ani jiné části Slezska a severovýchodní Moravy. Prezentována byla pestrá škála témat – od archivních pramenů k problematice a možnosti jejich badatelského využití, přes architektonický a stavební vývoj až po dochované artefakty hmotné kultury. Konference byla určena především zájemcům o poznání historie kultury bydlení. Přednesené příspěvky budou publikovány v šestém svazku Těšínského muzejního sborníku (Cieszyńskie Studia Muzealne).

 

Akce byla jedním z výstupů projektu spolufinancovaného z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Fondu mikroprojektů Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko.

26.03.2017

Opravy Archeoparku díky projektu

 

Před Muzeem Těšínska stojí další velká investice – v současné době se začíná realizovat projekt s názvem Toulky údolím Olše, který muzeum vypracovalo společně s polským parterem, obcí Hažlach. I tomuto projektu byla přiznána dotace EU v celkové výšI přesahující 40 milionů korun, tentokrát z programu podpory česko-polské přeshraniční spolupráce.

 

V rámci tohoto projektu provede Muzeum Těšínska dokončení oprav dřevěných staveb v Archeoparku v Chotěbuzi, který je nejnavštěvovanější pobočkou muzea. Dřevěné stavby podléhají destrukci mnohem rychleji než stavby klasické z cihel a betonu, a proto je jejich oprava a údržba často mnohem náročnější, než by se dalo předpokládat. Celkové náklady na provedení oprav fortifikací jsou vypočítány na částku přesahující 20 milionů korun.

 

V minulých dvou letech muzeum z prostředků svého zřizovatele již kompletně vyměnilo – v zásadě znovu postavilo – všechny tzv. sídelní objekty i halovou stavbu uprostřed hradiska i dřevěný přístupový most. Protože se mu však v předchozím období nepodařilo od zřizovatele získat potřebné prostředky na opravu chátrajících fortifikací – palisád, hradeb a věže, vydalo se cestou získávání prostředků formou přípravy projektu přeshraniční spolupráce a podalo s polskými partnery společnou žádost o dotaci z fondů EU.

 

Vyplatilo se, dotace bude přiznána a tento záměr nakonec podpořil i  kraj jako zřizovatel muzea. Kraj také umožní muzeu kofinancování a financováním české části projektu. Harmonogram oprav Archeoparku předpokládá, že práce na opravě dřevěných hradeb a věže budou dokončeny stejně jako v případě opravy hlavní budovy v Českém Těšíně - v roce 2020.

26.03.2017

Škody za více než 4 miliony

 

Od počátku letošního roku řeší vedení a zaměstnanci Muzea Těšínska následky havárie, která 12. ledna postihla budovu na Pražské ulici v Českém Těšíně. Připomeňme, že voda z prasklé přívodní vodovodní hadice v podkroví budovy promáčela během několika hodin všechna patra budovy a přinesla zkázu nejen v podobě zaplavených kanceláří, ale především v podobě zničení prozatímní stálé expozice k dějinám Těšínska, výstavní síně i depozitáře muzejní vědecké knihovny. Až do odvolání proto nebude pobočka Muzea Těšínska v Českém Těšíně veřejnosti přístupná. Všechny expozice byly demontovány a vzácné předměty i knihy odvezeny k vysušení a opravám do konzervačních dílen. Celková škoda byla vyčíslena na více než 4 miliony korun. V současné době se budova opravuje.

 

Pro Muzeum Těšínska, které už řadu let pracuje v různých provizoriích, havárie znamenala další citelný zásah a omezení jeho aktivit pro veřejnost. Je třeba dodat, že budova na Pražské ulici patří Moravskoslezskému kraji, ale dlouhodobě o ni usiluje město Český Těšín. V současné době se vedou jednání města s krajem o převodu budovy do majetku města. Českotěšínská radnice počítá s využitím budovy na Pražské ulici pro rozšíření svého úřadu. A pokud dojde k dohodě s krajem, provede v ní město stavební úpravy podle svých představ - a je jasné, že muzeum ji už nebude moci dále využívat tak, jako dosud.

16.03.2017

Odešel Mečislav Borák

 

Ve středu 15. března 2017 zemřel ve věku 72 let prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc., působící naposledy na Fakultě veřejných politik Slezské univerzity v Opavě, přední znalec moderních dějin Slezska. Muzeum Těšínska v něm ztrácí nejen dlouholetého člena své vědecké a programové rady a redakční rady časopisu Těšínsko. Zesnulý s Muzeem Těšínska úzce spolupracoval v odborné oblasti, z níž vzešlo mj. několik mimořádně významných publikačních počinů, např. „Ukradené vesnice“: Musí Češi platit za 8 slovenských obcí? (společně s Rudolfem Žáčkem, Český Těšín 1993), Svědectví ze Životic: Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie (Český Těšín 1999). Jednou z jeho posledních publikací vůbec je kniha Ivančena: Kamenné svědectví hrdinství a odvahy vydaná Muzeem Těšínska v loňském roce. Se čtenáři časopisu Těšínsko se autorsky rozloučil cennou studií Zatajené popravy: Oběti „velkého teroru“ z let 1937–1938 v Sovětském svazu původem z Těšínska a případ Józefa Gibiece z Třince publikovanou v roce 2013.

 

Čest jeho památce!

23.01.2017

98. výročí sedmidenní války

V pátek 20. ledna 2017 v 15.00 hodin se na městském hřbitově v Orlové uskutečnil pietní akt k uctění památky padlých československých vojáků v sedmidenní válce v roce 1919. Záštitu nad akcí, jejímiž pořadateli byli Československá obec legionářská, Česká a slovenská obec dělostřelecká, Matice slezská a Muzeum Těšínska, převzalo Město Orlová. Právě na městském hřbitově v Orlové spočinuly ostatky padlých československých vojáků během tzv. sedmidenní války.

 

Příčinou tohoto krátkého ozbrojeného konfliktu byly státoprávní nároky nástupnických států - ČSR a Polska na historické území Těšínska po rozpadu Rakousko-Uherska. Připomeňme, že Těšínsko bylo až do konce první světové války jednou z historických zemí Koruny české. Československá vláda ho proto už při vzniku republiky vnímala jako přirozenou součást území našeho státu a opírala se přitom nejen o historické právo, ale i o hospodářské důvody. Jednalo se totiž o mimořádně významnou průmyslovou oblast se strategicky důležitým železničním uzlem zajišťujícím spojení českých zemí se Slovenskem.

 

V rozporu s touto státoprávní situací se na území Těšínska už před první světovou válkou vytvořily zejména vlivem hospodářských imigrací, na nichž se největší měrou podíleli Poláci, přicházející za prací do nově otevíraných dolů a hutí ze sousední Haliče, mimořádně složité jazykové a národnostní poměry. S odkazem na etnickou převahu a na právo národů na sebeurčení utvořili Poláci v Těšíně už před koncem roku 1918 svoji národní politickou reprezentaci nazvanou Národní rada pro Těšínské knížectví, která deklarovala připojení Těšínska k území nově se tvořícího polského státu. Ještě před koncem roku 1918 Poláci také Těšín a s ním i větší část Těšínska vojensky obsadili, a přestože československá vláda proti tomu mnohokrát protestovala, na ovládané části Těšínska začali bez prodlení se zaváděním polské státní správy, soudů, pošt i polského školství a dokonce organizovali odvody branců do polské armády.

 

Když koncem listopadu 1918 vypsala polská vláda volby do polského ústavodárného shromáždění, chtěla prosadit jejich konání rovněž i na jimi ovládané části Těšínska. Vláda ČSR se ohradila a po ignoraci diplomatických protestů rozhodla o obsazení Těšínska jednotkami Československé armády. Záměrem bylo znemožnit konání plánovaných polských voleb. Velením československého armádního sboru v síle přibližně 16 tisíc mužů byl pověřen plukovník Josef Šnejdárek. Bojové akce byly zahájeny 23. ledna 1919. Rychle ustupující početně slabší polské jednotky se podařilo zatlačit k řece Visle, kde byl 31. ledna 1919 u městečka Skočov postup zastaven, a to po silném diplomatickém nátlaku Francie a dalších dohodových mocností.

 

Bojové aktivity v tzv. sedmidenní válce o Těšínsko si vyžádaly na straně ČSR 53 padlých, 124 zraněných a 7 nezvěstných, polské ztráty činily 92 mrtvých, 855 zraněných, 813 nezvěstných a 576 zajatých. Protože na území Těšínska nadále vznášely nárok jak československá, tak polská vláda, bylo mezinárodní arbitráží v belgickém letovisku Spa dne 28. července 1920 rozhodnuto o rozdělení Těšínska - dodnes platné státní hranice byly tehdy určeny na mezinárodní mírové konferenci v Paříži. Většina padlých československých vojáků v tzv. sedmidenní válce byla pohřbena na hřbitově v Orlové. V meziválečném období byl u hrobů vybudován památník se jmény všech pohřbených, který byl ovšem záhy po polské okupaci československého pohraničí v říjnu 1938 poničen.

12.12.2016

Vyšlo Těšínsko 2/2016

V uplynulých dnech spatřilo světlo světa druhé číslo 59. ročníku časopisu Těšínsko. Obálku tohoto čísla čítajícího celkem 128 stran zdobí detail malované truhly z Tyry z roku 1865, která je součástí rozsáhlého sbírkového fondu lidového nábytku Muzea Těšínska. Obsah čísla je rozčleněn do několika rubrik. Nejvýznamnější z nich tvoří články a studie. Toto číslo časopisu Těšínsko obsahuje i šest recenzí a anotací nejnovější české a polské literatury se vztahem k regionu. Nahlédněte s námi do obsahu:

 

Nejnovější číslo přináší čtyři obsáhlé příspěvky renomovaných historiků z České republiky a Polska. Jejich řadu zahajuje druhá a závěrečná část obsáhlé studie historika Jana Saheba věnovaná životním osudům moravského šlechtice Jana Němčického z Němčic, jenž se na počátku 17. století výrazným způsobem prosadil ve službách knížete Adama Václava coby hejtman těšínského komorního panství. V letech 1606–1613 byl držitelem statku Řepiště.

 

Eleazaru Tilischovi, autorovi první kroniky těšínských Piastovců, se v pokračování přehledu místní historiografie věnuje Janusz Spyra. Podrobně analyzuje obsah díla vydaného v roce 1588 v saském Freibergu, aby např. objasnil vznik legendy o založení Těšína.

 

Historik David Pindur věnoval tentokráte pozornost frýdeckému rodáku Mons. Ottovi Furchovi (1916–2002) u příležitosti letošního stoletého výročí od jeho narození. Nelehké životní osudy tohoto sekretáře apoštolské administratury v Českém Těšíně, oblíbeného vyučujícího tamějšího gymnázia a posléze těžce zkoušeného politického vězně 50. let kopírují novodobé dějiny římskokatolické církve v české části Těšínska ve 20. století.

 

Ludmila Hůrková a Klára Mezihoráková z pražského Ústavu dějin umění Akademie věd ČR představily výsledky výzkumu architektonického a urbanistického vývoje obce Ropice v 19. a v první polovině 20. století. Dospěly k závěru, že svým specifickým vývojem se Ropice stala jedním z důležitých dokladů proměn venkovské architektury na Těšínsku. Doložily ho řadou konkrétních příkladů, přičemž jejich pozornost byla zaměřena především na méně nápadné či dosud zcela opomíjené, avšak hodnotné příklady architektonického i historického dědictví Ropice (školní budovy, nádraží, obytné domy, evangelická hřbitovní kaple aj.).

 

Problematiku narození v 19. století v někdejších samostatných obcích Darkov, Ráj a Staré Město, které jsou dnes součástí města Karviná, zkoumal z demografického hlediska především na základě podrobného studia matrik Marek Laryš. Bioložky Jana Glombová a Kateřina Janová zveřejnily další poznatky svého dlouhodobého výzkumu horního toku řeky Ostravice. Tentokráte zaměřily pozornost na výskyt obratlovců v údolí Černé Ostravice.


Z kratších příspěvků vybíráme například připomínku 80 let od založení reálného gymnázia v Jablunkově (původně Spolkové československé reálné gymnázium Ústřední Matice školské v Jablunkově) a jeho další osudy, trnitou cestu k výstavbě nové Bezručovy chaty KČT na Lysé hoře, která byla slavnostně otevřena v loňském roce, představení Diakonického a vzdělávacího centra Vladislava Santariuse s Muzeem protestantismu v Českém Těšíně či Pamětní síně v Tyře. Nechybí ani ohlédnutí za loňským 60. výročím existence folklorního souboru Slezan z Českého Těšína či v neposlední řadě připomínka významného životního jubilea frýdlantské výtvarnice a místecké rodačky Ledy Pešatové.

 

ISSN 0139-7605

 

Cena výtisku: 100 Kč

Roční předplatné: 200 Kč + poštovné

 

Distribuce a objednávky:

Muzeum Těšínska, p. o.

Masarykovy sady 103/19

737 01 Český Těšín

 

+420 558 761 225

michaela.piechova@muzeumct.cz

www.muzeumct.cz/eshop/

25.09.2016

Legiovlak prošlo 10 000 lidí

„Za sedm dní, kdy Legiovlak stál na českotěšínském nádraží, jej navštívilo neuvěřitelných deset tisíc lidí. Je to vůbec největší počet návštěvníků v celé ČR. Ve vlaku se střídala doslova škola za školou, každou půlhodinu přijížděla další výprava. Přesto, že je k tomu nikdo nenutil, přišly i tisíce dospělých, z Bohumína, Orlové, Havířova, Třince i Mostů u Jablunkova. Kromě Čechů byli mezi nimi i návštěvníci ze sousedního Polska a ze Slovenska. Reakce byly veskrze pozitivní, negativní jsme nezaznamenali,“ uvedl dr. Petr Majer z Československé obce legionářské.

 

Hojně navštěvovaný byl také doprovodný program Muzea Těšínska. Výstavu Jan Čapek, bratr a legionář, můžete vidět až do konce února 2017, prodloužena byla i panelová výstava o italských legiích, a to do konce listopadu tohoto roku. Obě najdete v sídle českotěšínské výstavní síně na Pražské ulici. Stovky lidí navštívily minulou neděli také zádušní mši za padlé legionáře v římskokatolickém kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Masarykových sadech v Českém Těšíně.

 

„Vědomí, že stovky mladých chlapců z Těšína a těšínského Slezska za první světové války odcházely dobrovolně, aby v legiích jako řadoví vojáci bojovali proti rakousko-uherské monarchii za vznik nového, demokratického a svobodného československého státu, nám dnes na Těšínsku vrací pozapomenutou českou národní hrdost. Možná i proto si mnozí v minulých desetiletích přáli, aby se o našich legionářích nemluvilo, nepsalo, aby se na ně zapomnělo… Ostatně, mělo se zapomenout i na boj legionářů o Těšínsko a na Těšínsko jako takové. Těšínské Slezsko mělo vymizet nejen z map a učebnic, ale i z paměti národa. A přesto si i po sto letech na československé legionáře s hrdostí vzpomenou na Těšínsku tisíce jeho dnešních obyvatel. Není to zvláštní? V Praze, ale někdy třeba i v Ostravě, se tomu mnozí diví, jsou takovým neskrývaným zájmem veřejnosti v těšínském pohraničí překvapeni, někteří doslova i zaskočeni. V Muzeu Těšínska nás to ale nepřekvapuje,“ podotkl ředitel Muzea Těšínska PaedDr. Zbyšek Ondřeka.

30.05.2016

Vzácná madona v Petřvaldě

V neděli 29. května 2016 měli návštěvníci bohoslužby ve farním kostele sv. Jindřicha v Petřvaldě výjimečnou možnost spatřit pozdně gotickou dřevořezbu Panny Marie z Petřvaldu z doby kolem roku 1500 ze sbírek Muzea Těšínska. Byla zde zapůjčena na žádost místního faráře P. Víta Zatloukala (na snímku vlevo) za účelem ukončení měsíce mariánské úcty. Zároveň se alespoň na krátkou chvíli vrátila na místo, odkud byla v roce 1968 získána do muzejních sbírek. Součástí nedělního programu byla rovněž přednáška PhDr. Davida Pindura, Ph.D. (na snímku vpravo) věnovaná tomuto cennému odkazu našich předků.

 

Dřevořezba Panna Maria z Petřvaldu (příp. madona z Petřvaldu), vytvořená neznámým umělcem, patří k nejhodnotnějším sbírkovým předmětům Muzea Těšínska (inv. č. H 11117). V roce 2012 byla kompletně restaurována akademickou malířkou Romanou Balcarovou z Opavy. Tento zákrok ji zbavil nejen dosavadní silné vrstvy druhotného nátěru povrchu ale i všech poškození a vrátil jí původní vzhled i barevnost. Zároveň došlo k potvrzení již dříve vyslovené domněnky, že se jedná o mariánskou sochu, která byla součástí rozměrnějšího díla. Její spojitost s původním dřevěným kostelem v Petřvaldě, jenž byl mezi léty 1835–1837 nahrazen zděným chrámem sv. Jindřicha, dosud není písemnými prameny spolehlivě doložena. Skutečností však zůstává, že se jedná o vzácný doklad sakrálního umění na území někdejšího Těšínského knížectví z doby před nástupem reformace v polovině 16. století.

 

Zájemci si budou moci dřevořezbu prohlédnout v Technickém muzeu v Petřvaldě po celý měsíc červen (včetně Noci kostelů 10. června, do 20 hod.). V červenci se opět vrátí do Českého Těšína, kde je součástí stálé expozice Muzea Těšínska.

Archeopark
Stálá expozice
Stálá expozice
Otevírací doba
MĚSÍC ÚT-PÁ SO-NE
IV.-VI., IX. 8.00-16.00 9.00-17.00
VII.- VIII. 9.00-17.00 9.00-17.00
X.-III. 8.00-16.00 8.00-16.00

 

AKROPOLE UZAVŘENA

 

 

Navštivte náš web

www.archeoparkchotebuz.cz

 

 

Kontakt
+ 420 552 309 133
archeopark@muzeumct.cz
zobrazit více
Kotulova dřevěnka
Stálá expozice
Otevírací doba

 

ÚT–PÁ

 

8–12

 

12.30–15.30

SO 9–13
NE
12.00–16.00

 

SEZONNÍ PROVOZ

 

LISTOPAD–DUBEN ZAVŘENO

 

Kontakt
+420 602 709 731
kotulova_drevenka@muzeumct.cz
zobrazit více

MUZEUM TĚŠÍNSKA 2011 (c) Všechna práva vyhrazena

 

Ochrana osobních údajů GDPR