|
|
 |
| Aktuální výstavy |
|
|
 |
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska "Musaion" Havířov
|
Peníze v proměnách věků
Těšínské Slezsko ve světle platebních prostředků
Výstava nás seznámí s vývojem platebních prostředků, jak se vyvíjely od svých nemonetárních počátků až k mincím novověkého mincovnictví tolarového období. Geograficky je zaměřena na území historického Těšínského Slezska, které po většinu sledovaného období náleželo k zemím Koruny české.
Snaha o vytvoření obecného ekvivalentu schopného poměřovat ceny zboží provází lidstvo od samého počátku. Ne vždy měly peníze formu, která je obvyklá v dnešní době. Platidly se stávalo zboží vzácné či jinak výjimečné, až nakonec tuto roli převzal kov a zejména drahé kovy, stříbro a zlato. A když se těmto kovům dal tvar, hmotnost, hodnota a označení vydavatele, vznikla první mince.
Z Těšínského Slezska, zejména jako významného komunikačního území, pocházejí doklady a nálezy jak nemonetárních platidel tak rovněž mincí. K těm prvním řadíme nález sekerovité hřivny, jako formy velkomoravského platidla, z hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Z lokality Zámecká hora v Těšíně pochází nález keltské mince. Keltové patřili k prvním, kdo na našem území mince razili. Antické období je doloženo nálezy převážně římských mincí, které nám dokumentují průběh a význam obchodní cesty Jablunkovským průsmykem. Středověké mincovnictví bylo tvořeno denárovým obdobím s hlavními mincovními typy denáry, brakteáty a feniky a grošovým obdobím, kterým středověké mincovnictví končí. Denáry představují svým zpracováním jeden z nejkrásnějších dokladů románského umění a svými tématickými náměty nám dávají možnost poznání raného středověku. Grošové období vydalo nejslavnější českou mincí - pražský groš, který se stal vyhledávanou mincí ve středoevropském prostoru. Následující období tolarové bylo spjato se snahou o unifikaci měny a jeho hlavní jednotkou byly již strojově ražené stříbrné tolary. Slezské mincovnictví je charakteristické mincovní produkcí roztříštěnou do jednotlivých knížectví. V Těšínském knížectví spadá největší rozmach ražby mincí do konce vlády těšínských Piastovců.
Tato bohatá minulost Těšínského Slezska, která nachází odraz rovněž v nemonetárních a mincovních nálezech, je předmětem výstavy, která si zároveň klade za cíl ukázat mince nejen jako prostředek tezaurace, ale rovněž jako významného svědka minulosti a pramen k jejímu poznání. |
Výstava potrvá do 31. října 2010
|
|
| Památník životické tragédie v Havířově-Životicích
|
Havířov před Havířovem
S poválečnou obnovou hutí a těžby uhlí v Ostravsko-karvinském revíru je spjat příliv nových pracovních sil do regionu. Populační růst této průmyslové oblasti od konce čtyřicátých let 20. století položil předpoklady k vybudování satelitních sídlišť, která rozšiřovala původní sídelní lokality s bohatou historií. Zcela zásadním způsobem zasáhl tento trend nejen města jako Ostrava, Karviná, ale především dal vzniknout nové destinaci, která byla nakonec pojmenována jako Havířov. Ačkoliv město vzniklo „na zeleném drnu“, výstavba zasáhla šest původních obcí Těšínského Slezska - Životice, Šumbark, Horní a Prostřední Suchou, Dolní Datyni a Dolní Bludovice, které byly v roce 1955 sloučeny v jediné město.
První etapa výstavby, probíhající v letech 1947–1951, dala vzniknout novému sídlišti na katastru Šumbarku a části sousedního Šenova. Ve druhé etapě, zahájené v roce 1950, se zásadním způsobem proměnila tvář Dolních Bludovic, kde vznikl mj. komplex hornického učiliště „Pavko Korčagin“ (dnešní radnice). Téměř souběžně, od roku 1949, probíhala výstavba sídliště také na území Dolní a Prostřední Suché a na okraji přilehlých Životic. Administrativně došlo k ustanovení samostatného města Havířov na základě rozhodnutí Krajského národního výboru v Ostravě ze dne 4. prosince 1955, kdy byla Havířovu udělena městská práva a přiznán úřední název.
Výstava prezentuje prostřednictvím dobového ikonografického materiálu zásadní proměnu obcí Životice, Šumbark, Horní a Prostřední Suchá, Dolní Datyně, Dolní Bludovice, tedy těch, na jejichž katastru vyrostlo na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století současné statutární město Havířov, které se právem pyšní přídomkem „nejmladší město republiky“. Svým pojetím chce výstava poukázat na opomíjené aspekty vývoje jednoho z nejmladších a zároveň největších měst České republiky, které nebylo nikdy městem okresním ani krajským. Ačkoliv se jedná o velmi mladou sídelní lokalitu, lze i zde nalézt starší kořeny, na které chceme upozornit a přiblížit širší veřejnosti neprávem opomíjené skutečnosti. Výstava je určena především pro cílovou skupinu obyvatel dnešního Havířova a přilehlých obcí. Stane se vhodným doplňkem výuky dějepisu a občanské výchovy všech typů základních a středních škol. |
Výstava potrvá od 5. srpna 2010 (vernisáž v 10 h) do 17. července 2011
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové
|
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?
Člověk se již od úsvitu dějin lidstva snažil poznávat přírodu kolem sebe. Tzv. přírodní národy lovců a sběračů, které i dnes ještě na některých místech naší planety žijí, byly obvykle velmi dobře obeznámeny s přírodou ve svém okolí a znaly dokonale zvířata včetně ptáků. Avšak jejich znalosti nebyly systematické a byly získány pouze u živočichů, které těmto lidem mohly být
nějakým způsobem prakticky užitečné (například kde a kdy pták hnízdí, aby bylo možno vybrat mu z hnízda vejce, nebo kde se ptáci shromažďují, aby bylo možno snáze je ulovit a jiné). Teprve ve starověkých civilizacích se objevil zájem poznávat přírodu systematicky a důkladně nejen z důvodů potravních, ale i čistě z touhy po poznání. Velkou autoritou v tomto oboru byl filozof
Aristoteles ze Stageiry (384–322 př. n. l.), jehož dílo se těšilo oblibě i ve středověku.
V průběhu dějin vědy se i ornitologie postupně vyvíjela a zejména zpočátku jen nesměle klopýtala cestami poznání. Některé Aristotelovy omyly se urputně udržovaly v obecném povědomí až do 19. stol. Věřilo se například, že vlaštovky na zimu neodlétají do teplých krajin, ale přečkávají zimu zahrabané v bahně. Dnešní ornitologie je významnou moderní vědou, která systematicky získává poznatky o životě ptáků za pomocí nejrůznějších metod a spec. vybavení.
Výstava Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?, kterou připravilo Muzeum Těšínska ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností, představuje některé metody odchytu ptáků za účelem kroužkování, způsoby pozorování života ptáků a jejich migrací. Prezentovány jsou některé
výsledky ornitologických výzkumů ochrany ptáků a rovněž další zajímavosti ze života ptactva. Výstava je doplněna exponáty preparátů ptáků a ornitologického vybavení. |
Výstava potrvá do 26. září 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
|
Jablunkov na skle malovaný
Antoni Szpyrc (*1.1.1950) se malbě obrázků na skle začal věnovat na počátku osmdesátých let dvacátého století. Inspirací se mu staly lidové obrázky na skle, které byly v 18. a 19. století běžnou výzdobou venkovských interiérů.
Náměty pro své obrázky autor čerpá z lidového prostředí Těšínského Slezska (obyčeje a zvyky, lidové kroje, řemeslná výroba a další). K tomuto má velice blízko, neboť se již od mládí věnoval studiu lidové kultury ve Folkloristické sekci při HV PZKO v Českém Těšíně, vedl Klub Twórców Ludowych při Folkloristické sekci, byl členem Uměleckého spolku Beskyd při Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku. A. Szpyrc je znám také svým zájmem o historii Jablunkova, je autorem knih Jablunkov (1999) a Jablunkov 1939–1989 (2002), Z dějin židovské společnosti v Jablunkově (2004) a Jabłonków 1435–1939 (2010).
Dalším a v posledních létech hlavním zdrojem jeho tvorby je minulost města Jablunkova. Jako rodák má k tomuto městu velice vřelý vztah, který se odráží v jeho dílech, kde přibližuje období konce devatenáctého století a první poloviny století dvacátého. Předlohou těchto obrázků je bohatá autorova sbírka fotografií dávného Jablunkova. Především u těchto dílek lze postihnout naivistické pojetí jeho tvorby. |
Výstava potrvá do 30. září 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
|
Krása lidového oděvu v dílech regionálních umělců
Ve sbírce výtvarného umění Muzea Těšínska nalezneme mnohá díla, která vypovídají o kráse a bohatství zdejších krojů, o jedinečnosti lidového oděvu. Zároveň podávají svědectví o jednotlivých autorech - o jejich schopnosti postihnout celek i detail, zachytit důležitý charakteristický prvek.
Výstava nabízí návštěvníkům pohled na výtvarná díla ve spojení s autentickými ukázkami jednotlivých oděvních součástek. Na lidový oděv se můžeme podívat očima Ladislava Dryáka, Gustava Fierly, Karola Piegzy, Viléma Wünscheho, Jaroslava Zahradníka a několika dalších regionálních tvůrců.
Výstava je rozdělena podle krojových typů do čtyř základních skupin. Každou z nich tvoří jak ukázky typických textilních součástek těšínského, goralského, jablunkovského i lašského kroje, tak odpovídající obrazový doprovod.
Těšínský kroj charakterizují čepce, pletené punčochy, plena s bílou výšivkou a rukávce zdobené ojedinělou technikou výšivky v počítané niti, tzv. skryntem. Starobylá vlněná sukně „raška“ je na životku bohatě plasticky vyšita zlatou nití.
Gorolský mužský kroj je zastoupen archaickou košilí, vestou, kloboukem a plstěnými „kopycy“. Za zmínku stojí i starobylé krpce a ženská plena s křížovou výšivkou.
Kroj jablunkovských „jacků“ připomíná dlouhá atlasová sukně, ženské „brucleky“ a mužská vesta se stříbrnými knoflíky. Unikátem je svatební čepec zvaný „gładzenie“.
Od předchozích tří skupin se použitým materiálem i střihem odličuje lašský kroj. Ten zde prezentují kromě organtýnové sukně a zástěry také čepce, rukávce, bílé punčochy a ženské šněrovací botky „brynelky“. |
Výstava potrvá do 10. října 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě
|
Kouzlo krystalu
Ve všech známých rozvinutých kulturách byly minerály a drahé kameny ceněny nejen pro svou krásu, pravidelnost tvarů a úžasnou barevnost, ale především pro své tajemné účinky. Byly a stále jsou využívány jako symbol postavení a moci, objevují se v pohádkách a legendách, jsou předmětem přírodovědných zkoumání i objektem sběratelského zájmu. Území naší republiky je vzhledem k pestré geologické stavbě mimořádně bohaté na nejrůznější minerály, má slavnou hornickou tradici i historii zpracování drahých kamenů. Tomu odpovídají
i rozsáhlé mineralogické sbírky v mnoha našich muzeích, jež jsou prezentovány ve stálých expozicích a na příležitostných výstavách.
Výstava Kouzlo krystalu provede návštěvníky zajímavostmi ze světa minerálů, představí kamenný svět zářící, třpytivé i ledově chladné krásy. Kromě prezentace charakteristiky vybraných minerálů je výstava zaměřena na méně známé skutečnosti týkající se jejich vzniku, vlastností i mnohdy neobvyklého využití.
Vystaveny jsou minerály z evropských i světových nalezišť, některé drahé kameny a kopie světově proslulých velkých diamantů. Sbírkové předměty doprovází bohatá fotografická dokumentace. Výstava vznikla ve spolupráci Slezského zemského muzea v Opavě a Vlastivědného muzea Jesenicka v Jeseníku,
cenné exponáty byly zapůjčeny také z Moravského zemského muzea v Brně. |
Výstava potrvá do 17. října 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné
|
Rychleji! Výše! Silněji!
Rychleji! Výše! Silněji! Tato tři slova snad nejlépe charakterizují urputné zápolení jednotlivců a soutěžních týmů v různých sportovních disciplínách v minulosti i dnes. Sport, součást života každého z nás, se nesmazatelným způsobem zapsal do dění v moderním městě Karviná. Jedním z fenoménů je zdejší házenkářský klub, jehož počátky sahají do 50. let 20. století. Ze skromných podmínek vyrostl oddíl světové kvality, jenž se honosí již dvanácti tituly mistra ligy a pravidelně reprezentuje Českou republiku na mezinárodních soutěžích. Z dalších kolektivních sportů působících ve městě je nutno zmínit fotbalový a hokejový klub se širokou mládežnickou základnou. Výrazných úspěchů dosáhli také závodníci tělovýchovných jednot a spolků (TJ Baník 1. máj Karviná, TJ Baník ČSA Karviná ad.). Karviná je rodištěm slavných sportovců, mj. oštěpařky Dany Zátopkové, vítězky olympiády v Helsinkách, či tenisty Radka Štěpánka.
Výstava, dokumentující na základě množství dobových exponátů historii, vývoj a současné postavení sportu v Karviné, je přizpůsobena tělesně postiženým (bezbariérový vstup) a zrakově hendikepovaným (texty v Braillově písmu, zvukový doprovod). |
Výstava potrvá do 21. listopadu 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
|
Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Dlouhodobá výstava představuje průřez historií, lidovou kulturou a přírodními poměry regionu. Pomocí nejzajímavějších exponátů jsou přiblíženy některé oblasti každodenního života předchozích generací. Nejstarší osídlení dokládají archeologické nálezy z lokality hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Pozornost je věnována historickému vývoji oblasti, o životě šlechtických vrstev dnes již vypovídají pouze fragmenty vybavení šlechtických sídel. Soubor předmětů s církevní tematikou připomíná náboženskou situaci, která výrazně působila na místní poměry po celé historické období. Lidovou kulturu představují ukázky vybavení domácnosti, těšínský kroj a tradiční nářadí spojené se základními způsoby obživy místních obyvatel. Část výstavy je věnována hodnotným řemeslným výrobkům, které vznikaly jak v lidovém, tak v městském prostředí. Obdiv si zaslouží především díla zlatnických mistrů a puškařů, zámečníků, hrnčířů a jiných řemeslníků. Dalším důležitým mezníkem, který nejvíce ovlivnil vývoj zdejšího regionu a určil jeho nový směr, bylo dolování uhlí, což dokládají vystavené exponáty z oblasti hornictví. Ve výstavě je věnován také prostor přírodním poměrům oblasti.
K výstavě jsou připraveny pracovní listy „Muzeum hrou“ (pro děti od 8 do 12 let) a omalovánky Lidové kroje (pro děti MŠ). |
Dlouhodobá výstava
|
|
 |
Peníze
v proměnách
věků
|
|
Výstava potrvá
do 31.10.2010
VS Musaion,
Havířov |
| Výstava nás seznámí s vývojem platebních prostředků, jak se vyvíjely od svých nemonetárních počátků až k mincím novověkého mincovnictví tolarového období. |
|
|
