|
|
 |
| Aktuální výstavy |
|
|
 |
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska "Musaion" Havířov
|
Mapa je klíčem světa
- kartografické zobrazení Těšínského Slezska
Výstava je věnována kouzlu a kráse starých map, které představují nejen doklad tehdejší technické úrovně, ale jsou zároveň cenným historickým pramenem poskytujícím množství důležitých informací o době svého vzniku.
Ačkoliv se schématické zobrazení českých zemí objevuje na středověkých mapách již od 12. století, počátky mapování Slezska, v jehož rámci bylo pochopitelně zakresleno i Těšínsko, klademe do 16. století. V této době vznikají první skutečné mapy Slezska, které se v následujících staletích postupně zdokonalují a zpřesňují. Za první, byť nedokonalé vyobrazení území Slezska, se považuje grafický list v Kosmografii Sebastiana Münstera vydané v Basileji po roce 1544. Teprve Martin Helwig, rodák z Nisy, dokázal roku 1561 vytvořit a následně vydat kvalitnější mapu Slezska. K dalším významným tvůrcům mapového zobrazení této vedlejší země Koruny české patří Jonas Scultetus v 17. století a Johann Wolfgang Wieland v 1. polovině 18. století, jenž zakreslil mapu Slezska i jednotlivá knížectví, tzn. i Těšínské. Primát vydání mapy Těšínského knížectví náleží uherskému rodáku Jonasu Nigrinimu, jehož dílo vyšlo v roce 1724.
Po rozdělení Slezska v roce 1742 mezi Prusko a Rakousko se jeho kartografie vyvíjí souběžně s Moravou. Od konce 18. a zejména v 19. století vznikají státní mapová díla pro potřeby centrálních úřadů k vojenským nebo hospodářským účelům. Jedná se zejména o 1., 2. a 3. vojenské mapování a mapy stabilního katastru, které jsou významným zdrojem informací hospodářského charakteru a na jejichž základě můžeme rekonstruovat vzhled krajiny. V 19. století mapová produkce prudce narůstá, vzniká celá řada tématických map a mapy se stávají běžnou součástí života. Nástin mapového vývoje je doveden do počátku 20. století.
Cenným ikonografickým pramenem jsou veduty a plány měst Těšínského Slezska, které nám umožňují poznat jejich vzhled, rozsah a celkovou urbanistickou strukturu v minulosti.
Doplnění mapové výstavy tvoří ukázky nejrůznější zeměměřičských pomůcek a přístrojů k měření vzdáleností, úhlů, výškopisu aj. Patří sem měřičské řetězy, astroláby, buzoly, teodolity, nivelační přístroje ad. Největší část vystavených předmětů pochází z doby konce 19. a počátku 20. století. |
Výstava potrvá do 30. června 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Karviné
|
Slované aneb jak žili naši předkové
Archeologická výstava „Slované aneb jak žili naši předkové“ prezentuje hlavní tematické oblasti života v raném středověku v období od 6. století do závěru 12. století (např. bydlení, zemědělství, řemeslo, oděv a šperk, lov, válečnictví). Zastoupeny jsou nálezy především z významných lokalit střední a severní Moravy a Slezska. Výstava je určena široké veřejnosti a představeny na ní budou i některé unikátní exponáty získané při nejnovějších výzkumech na lokalitách jako je Chotěbuz-Podobora, Malé Hoštice u Opavy, Olomouc-Holice či Krčmaň u Olomouce. Archeologické prameny získané při výzkumech na sídlištích, hradištích i pohřebištích přiblíží hmotnou kulturu, ale i chronologii a vývoj slovanské kultury u nás. Návštěvník se postupně seznámí se základními údaji o původu slovanského etnika a jeho příchodu do středoevropského prostoru. Část věnovaná bydlení zachycuje jednotlivé typy sídelních objektů (zahloubené, povrchové a jiné např. halové stavby), dále hradištní komplexy - způsob jejich budování či fortifikační prvky. Stranou pozornosti nezůstane také pěstování plodin a chov domácího zvířectva v tomto období. Výstava dále seznámí s doklady lovu a rybolovu z jednotlivých archeologických lokalit. Neopomenuty zůstanou záležitosti spjaté s řemeslnou výrobou - problematika zisku surovin, metalurgie železa a drahých kovů, zpracovávání kamene, kosti, textilií či hrnčířství. Představena bude i základní faktografie týkající se oděvu a šperku starých Slovanů. Válečná problematika tohoto období bude přiblížena pomocí ukázek výstroje a výzbroje jízdních i pěších bojovníků. Dobový obchod reprezentují ukázky platidel, obchodních surovin a otrockých pout. Další tematický celek tvoří kultovní život před i po přijetí křesťanství a otázky spjaté s dobovým pohřebnictvím. Kromě vlastních nálezů jsou zde k vidění také fotografie archeologických situací zachycených při terénních odkryvech i rekonstrukcí provedených na jejich základě. Výstavu doplňují repliky některých předmětů či fotografie a kresby unikátních nálezů dokreslující život a kulturu časně slovanského a hradištního období. |
Výstava potrvá do 31. března 2010
|
|
| Památník životické tragédie v Havířově-Životicích
|
Žijeme s Vámi
Již dlouho žijí mezi námi, snaží se navázat užší kontakt, dostat se blíže, ale my jim to mnohdy nedovolíme. Podvědomě se bojíme vzájemného sblížení a utíkáme před ním.
Existují však dvě skupiny lidí, kteří si toto sblížení a denní kontakt zvolili jako svou práci či poslání. Do první skupiny můžeme zařadit zaměstnance a dobrovolné spolupracovníky Slezské diakonie. Tato nestátní nezisková organizace mimo další aktivity, jako je práce se seniory, s dětmi, mládeží a rodinami, poradenská činnost, azylové domy pro matky v tísni či osoby bez přístřeší a další aktivity, pracuje již téměř dvacet let s lidmi s mentálním a kombinovaným postižením od narození až po dospělost. Řeší jejich problémy jak v otázkách sociální a rehabilitační péče, provozování denních stacionářů a dalších sociálních služeb, tak i v oblasti speciálního vzdělávání na stupni mateřských, základních i středních církevních škol. V roce 2010 oslaví Slezská diakonie 20. výročí od svého vzniku. Po celou tuto dobu se snaží o naplňování svého motta: „Přinášíme světlo do života potřebným“.
Druhou skupinu, o níž pojednává naše výstava, tvoří samotní rodiče lidí s postižením. Jsou sdruženi ve Společnosti pro podporu lidí s mentálním postižením (dále jen SPMP), která v roce 2010 oslaví 20 let své činnosti. Sdružení vzniklo z iniciativy jedné z českotěšínských maminek při výchově prvního dítěte - dcery narozené s Downovým syndromem. Později se skupina rodičů rozrostla do současného počtu 81 členů a aktivita se zaměřila na naplnění volného času mládeže s postižením (např. sportovní činnost, zájezdy za poznáním okolí, rehabilitační víkendové pobyty, účast na letních táborech, hipoterapie, příležitostné prohlídky výstav, návštěvy knihovny, klubové akce, diskotéky, Mikulášské besídky aj.). Čtvrtletně vydává Sdružení jednoduchý informátor s názvem Bulletin MO SPMP s přihláškou na konkrétní akce. Tito rodiče se museli mnohé naučit a pomoci svým dětem poprat se s životem, jak to jen nejlépe jde. A to by bez pomoci zdravých spoluobčanů opravdu nebylo možné.
Proto byla jako poděkování široké veřejnosti připravena výstava Žijeme s Vámi, která může posloužit i jako inspirace pro zájemce, kteří by se chtěli přidat, ať již ke Slezské diakonii, nebo k SPMP. Ukazuje, že i lidé s mentálním postižením mohou být platnými a prospěšnými občany naší společnosti. Občany, kteří mohou i se svým handicapem vytvořit mnoho krásných a užitečných předmětů nejen pro denní potřebu a zapojit se tak do vhodných pracovních činností. |
Výstava potrvá do 11. dubna 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska - Technické muzeum v Petřvaldě
|
Školství na Těšínsku - Z petřvaldských školních lavic
Škola - kouzelné slůvko, které nás provází coby žáčky nebo studenty řadu let a ve vzpomínkách pak celý život. A všichni se do školních let s úsměvem i nostalgií rádi vracíme. Škola vždy měla a má nezastupitelný význam pro život každého člověka i celé společnosti. Vývoj školství a vzdělanosti vůbec má mnohasetleté kořeny. Neomezený vliv katolické církve na školství v našich zemích byl prolomen až v období tereziánských reforem ve 2. polovině 18. století. 6. prosince 1774 byl schválen Všeobecný školní řád pro normální, hlavní a obecné školy v císařsko-královských dědičných zemích (včetně Čech, Moravy a Slezska). Byla uzákoněna povinná školní docházka dětí od 6 do 12 let. Školství se stalo součástí státní organizace. Na venkově byly zakládány tzv. triviální školy (vyučovalo se čtení, psaní, počtům), ve městech školy hlavní a v hlavních městech zemí školy normální (vzorové), které vychovávaly také učitele. Zeynkova nařízení pro Slezsko z roku 1873 umožnila, že místní školní rady měly právo většinou hlasů změnit slovanský vyučovací jazyk v německo-český nebo německo-polský. Toto nařízení mělo velký význam pro náš region, ve kterém žila společně řada národností. O výchovu polských studentů v našem regionu pečovalo Towarzystwo Pomocy Naukowej. Po vzoru českých matic školských byla založena v roce 1885 Macierz Szkolna. Zřízením českého reálného gymnázia v roce 1909 v Orlové, Učitelského ústavu v Polské (o r. 1919 Slezské) Ostravě a polského gymnázia v Orlové se rozšířily další možnosti vzdělávání.
V samotném Petřvaldě působil učitel již v roce 1660. Petřvald byl tehdy součástí šenovské farnosti a zdejší děti proto dlouhá desetiletí navštěvovala farní školu u kostela v Šenově. První oficiální škola v Petřvaldě byla zřízena v roce 1791 díky přispění hraběte Jana Larisch-Mönnicha coby „Trivialmittelschule“. Tak jak se rozvíjela těžba uhlí, rostl i počet přistěhovalých rodin s dětmi a kapacita školy brzy nestačila. V říjnu 1854 byla proto vystavěna škola „U kostela“, v roce 1898 pak Novodědinská škola „Kaiser Franz Josef I. Jubileumschule 1848-1898“.
V roce 1914 byla rozdělena starodědinská škola na školu „U kostela“ a na novou školu „Na Březinách“. Od roku 1910 se vyučovalo i v jednotřídní soukromé polské škole, která byla
o dva roky později převzata do obecní správy. Základní kámen školních budov, ve kterých měly být umístěny dvě školy měšťanské i pětitřídní česká obecná škola, byl položen 14. srpna 1923. V únoru 1925 byla nová škola předána k užívání a od listopadu téhož roku užívala název „Masarykova škola“. V této škole působila od školního roku 1932/33 i škola hudební. V období nacistické okupace se zde vyučovalo výhradně německy. Po skončení 2. světové války bylo zapsáno jako školou povinných v Petřvaldě na obecných školách 479 dětí a na měšťanských školách 344 dětí. Ve školním roce 1953/54 byla na základě zákona o školské soustavě zřízena osmiletá střední škola. V této době se začaly na budově Masarykovy školy projevovat důlní vlivy, což vedlo k omezení vyučování. Až v 90. letech minulého století byla zahájena generální rekonstrukce celého objektu, která byla ukončena po deseti letech. Z důvodu snižujícího se počtu dětí se Novodědinská škola stala jednotřídní a školní rok 1978/79 byl posledním rokem této školy.
O řadu let později - ve školním roce 1992/93 byl v téže budově otevřen 1. ročník soukromé „Moravskoslezské obchodní akademie“. Náhradou za poškozenou Masarykovu školu byla vybudována Základní škola na ulici Školní 246, která vyvíjí svou činnost od školního roku 1962/63. Ke kvalitní výuce výrazně přispěla i přístavba odborných učeben a tělocvičny v roce 1992. Od začátku roku 2008 je Základní škola sloučena se Základní uměleckou školu v Petřvaldě umístěnou v budově na ulici Závodní 822. Dnes nese škola název: Základní škola a Základní umělecká škola Petřvald, Školní 246, p. o.
Na výstavě jsou vystaveny dobové školní pomůcky, fotografie, učebnice, vysvědčení a mnohé další. Interiér školní třídy navozuje atmosféru školního vyučování počátkem 20. století. Výstavu obohatili svými vlastními školními materiály a památkami na školní léta laskaví občané, kteří jako malí poznali zblízka petřvaldské školní lavice… |
Výstava potrvá do 15. dubna 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
|
Zámek v Ropici
Zámek v Ropici je u konce své existence. Díky nedostatečné péči, vandalským nájezdům i více jak šedesát let zanedbávané údržbě dospěla zcela zdevastovaná stavba ke svému zániku - 22. června 2009 se zřítilo hlavní průčelí a kdysi reprezentativní zámek v romantickém přírodním prostředí se definitivně změnil ve zříceninu. Uzavírá se tak historie sídla, jehož základy sahají hluboko do 15. století.
Obec Ropice je v písemných pramenech poprvé zmíněna v soupisu desátků vratislavského biskupství pořízeného někdy kolem roku 1305. Ve středověku ji drželi Sobkové z Kornic, kteří zde měli své rodové sídlo. V roce 1676 prodal Rudolf Sobek ropický majetek Maxmiliánu Pröcklovi z Procksdorfu a od něj ho v roce 1700 koupil Filip Saint Genois d' Anneaucourt. Pod správou tohoto rodu byla tvrz v průběhu 18. století přestavěna na barokní zámek. Další velkou kapitolu v historii zámku napsali Celestové. Na základě kupní smlouvy přešel zámek i s přilehlým hospodářstvím v roce 1785 z rukou rodu Saint Genois na Celesty z Celestinu. Baron Karel Celesta s manželkou Gabrielou pokračovali v budování panství. Formovali zdejší společenský život, podporovali zavádění nových poznatků do hospodaření, v postavení mecenášů financovali rozvoj vzdělanosti. Zůstali však bezdětní, a tak když paní Gabriela zemřela, ropický majetek odkázala svým příbuzným Spensům z Bodenu.
Spens-Bodenové, kteří Ropici získali v roce 1816, byli de facto i posledními zdejšími aristokraty. Přinesli na panství řadu změn, v polovině 19. století zde vytvořili obdivovaný a hojně navštěvovaný společenský salón.
Smrtí barona Emanuela Spen-Bodena (*18. 11. 1831 Ropice, †23. 2. 1926 Ropice) se historie tohoto nevšedního panského sídla pomalu uzavírá. Posledním šlechtickým majitelem panství se stává jeho adoptivní syn Hermann Künburg.
Hrabě Hermann von Küenburg-Spens (*10. 5. 1868 Brantice, †30. 7. 1942 Ropice) byl v roce 1926 adoptován svým bezdětným strýcem (matčiným bratrem). Ke svému jménu tehdy připojil jméno baronů Spensů a na základě rodinné dohody zámek se statkem zdědil.
Po jeho smrti v roce 1942 (i on zemřel bezdětný) přešel majetek do správy tehdejší německé říše. Na konci války, v roce 1945 byl zámek včetně přilehlého statku jako německý majetek konfiskován, inventář vyvezen (jen malá část původního vybavení se dostala do sbírek Muzea Těšínska) a zámecký komplex sloužil státnímu statku; byla zde zřízena správa statku a byty zaměstnanců.
Hospodaření státního statku i změna vlastníka po roce 1989 však zámek osudově poznamenala. Celý komplex byl i s přilehlými pozemky v rámci restitucí vydán Pozemkovým fondem ČR jako náhrada novým majitelkám s ujištěním, že existuje zájemce, kterému mohou zámek prodat. Následné střídání vlastníků a jejich nezájem o údržbu objektu i celého areálu vedou k jeho neodvratné zkáze.
V ropickém zámeckém parku se dodnes zachoval pomníček nad psím hrobem. Jedná se o jednoduchý komolý jehlan vysoký 75 cm, na kterém je vytesáno jméno FINGAL. Říká se, že šlo o většího loveckého psa. Náhrobek byl už nesčetněkrát povalen, zatím se však vždy našel někdo, kdo ze sympatií k psovi povalený a trávou zarostlý pomníček znovu postavil a trávu posekal. |
Výstava potrvá do 2. května 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Jablunkově
|
Starší doba železná
Předmětem výstavy je veřejnosti poměrně málo známé období sklonku pozdní doby bronzové a epocha tzv. halštatu. Toto často poněkud opomíjené období je jednou z kolébek evropské civilizace a položilo kulturní základ mnoha evropským historickým etnikům.
Přestože je výstava zaměřena především na oblast Těšínského Slezska, zvláště na unikátní lokalitu v Chotěbuzi-Podoboře, z níž pochází největší soubor nálezů z tohoto regionu, budou zde k vidění i některé nálezy z dalších lokalit.
Význam tohoto období je především v jeho kulturní svéráznosti a síle, jíž dokázal ovlivnit mnohé následující epochy.Výstava je zaměřena především na památky hmotné kultury a jejím účelem je seznámit návštěvníky s dochovanými nálezy, jejich významem a využitím. Pozornost je soustředěna především na památky spadající do časově i prostorově rozsáhlého kulturního komplexu lužických popelnicových polí (pojmenovaného podle charakteristického způsobu pohřbívání), který nemalým dílem ovlivnil prehistorický a protohistorický vývoj ve střední Evropě. Velice zajímavý je již nástup vlastní doby železné nebo též halštatské, který je spojen se znalostí zpracování železa jako nového kovu, jenž byl, podobně jako jiné kovy, používán zpočátku na výrobu šperků a až později nastupuje jeho využití při výrobě nástrojů. Počátek vlastní doby halštatské je spojován také s některými dalšími změnami, jako byl výskyt malované keramiky či změny v budování výšinných opevněných sídlišť. Výstava zachycuje kromě vlastního příchodu tzv. platěnické kultury starší doby železné také její vývoj a ve 4. století před naším letopočtem i její zánik, patrně v důsledku nájezdů kočovných etnik z východu, a nástup nových kultur mladší doby železné.
Kromě exponátů, které budou prezentovány především keramickými, kamennými, kostěnými a kovovými předměty, bude nabídnuto i stručné seznámení s vývojem a dějinami starší doby železné v evropském kontextu, poznatky o výšinné opevněné lokalitě v Chotěbuzi-Podoboře a množství fotografií nejen nálezů, ale i situací zachycených při archeologických výzkumech. |
Výstava potrvá do 16. května 2010
|
|
| Výstavní síň Muzea Těšínska v Českém Těšíně
|
Obrázky z minulosti Těšínského Slezska
Dlouhodobá výstava představuje průřez historií, lidovou kulturou a přírodními poměry regionu. Pomocí nejzajímavějších exponátů jsou přiblíženy některé oblasti každodenního života předchozích generací. Nejstarší osídlení dokládají archeologické nálezy z lokality hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Pozornost je věnována historickému vývoji oblasti, o životě šlechtických vrstev dnes již vypovídají pouze fragmenty vybavení šlechtických sídel. Soubor předmětů s církevní tematikou připomíná náboženskou situaci, která výrazně působila na místní poměry po celé historické období. Lidovou kulturu představují ukázky vybavení domácnosti, těšínský kroj a tradiční nářadí spojené se základními způsoby obživy místních obyvatel. Část výstavy je věnována hodnotným řemeslným výrobkům, které vznikaly jak v lidovém, tak v městském prostředí. Obdiv si zaslouží především díla zlatnických mistrů a puškařů, zámečníků, hrnčířů a jiných řemeslníků. Dalším důležitým mezníkem, který nejvíce ovlivnil vývoj zdejšího regionu a určil jeho nový směr, bylo dolování uhlí, což dokládají vystavené exponáty z oblasti hornictví. Ve výstavě je věnován také prostor přírodním poměrům oblasti.
K výstavě jsou připraveny pracovní listy „Muzeum hrou“ (pro děti od 8 do 12 let) a omalovánky Lidové kroje (pro děti MŠ). |
Dlouhodobá výstava
|
|
 |
Mapa
je klíčem světa
|
|
Výstava potrvá
do 30. června 2010
VS Musaion Havířov |
| Výstava je věnována kouzlu a kráse starých map, které představují nejen doklad tehdejší technické úrovně, ale jsou zároveň cenným historickým pramenem poskytujícím množství důležitých informací o době svého vzniku. |
|
|
