Přednášky pro školy - Archeologie

Archeologické nálezy vrcholného středověku v Těšínském Slezsku (2. st. ZŠ, SŠ)

Přednáška podává informace o dosud objevených archeologických lokalitách spadajících do období vrcholného středověku na území Těšínského Slezska. Po stručném úvodu do vrcholného středověku (chronologie, hlavní změny) se zaměřuje na hmotnou kulturu se zřetelem na keramiku a kachle z Fryštátu, Albrechtic, Stonavy a dalších.

Jak se žilo a bydlelo v raném středověku?
(2. st. ZŠ, SŠ)

Byli Slované zruční řemeslníci, zemědělci? Čím se živili? A co práce se dřevem? V přednášce nastíníme hlavní aspekty každodenního života Slovanů. Podíváme se na jejich domy, na jejich stavební formu, jejich různou funkci. Zjistíme, nakolik bylo bydlení v nich v zimním období pohodlné a co dalšího byli schopni obyvatelé vesnic či hradišť pro zajištění svých potřeb postavit. Často detailně dochované mosty, silnice a opevnění dokládají totiž u Slovanů vysokou zručnost při práci se dřevem a schopnost vyhotovit mnohem komplikovanější a nákladnější konstrukce, jako jsou domy.

Vytápění ve středověku (2. st. ZŠ, SŠ)

Zabezpečení teplotního komfortu v domácnostech je dodnes důležitým aspektem našeho života. Podíváme se do středověku, především do vyšších sociálních kruhů na vznik kachlových kamen, které výrazně zvýšila výhřevnost místností a domovům dodala další – umělecký – rozměr. Náměty pro výrobu kachlů hrnčíři totiž hledali v náboženství i ve světské dobové módě. Interiér domácností mohl být rozdělen na světlou místnost – světnici s kamny – a kuchyni s otevřeným ohněm. Přednášku doprovodí bohatý ikonografický materiál a představíme nejstarší gotické i renesanční kamnové kachle z oblasti Těšínska a rekonstrukce celých kamen ze středoevropského prostoru.

Archeologické výzkumy na hradisku Chotěbuz-Podobora (2. st. ZŠ, SŠ)

Trojdílné výšinné hradisko v Chotěbuzi-Podoboře je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek nejenom Těšínského Slezska, ale i České republiky. Impozantní valy a příkopy (dnešní výškový rozdíl až osm metrů) již na sklonku 19. století budily pozornost historiků a amatérských archeologů. První moderní výzkumy této lokality byly prováděny v letech 1952 a 1954 Lumírem Jislem. Od roku 1978 zde probíhá systematický archeologický výzkum, který realizuje Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně pod vedením doc. PhDr. Pavla Kouřila, Csc., ve spolupráci s Muzeem Těšínska. Archeologické výzkumy přinesly důležité poznatky o osídlení hradiska jak v pozdní době bronzové a době halštatské, tak i v období raného středověku.