Aktuality

05.10.2016

Kniha o historii Ivančeny

Publikaci Ivančena, kamenné svědectví hrdinství a odvahy, vydalo Muzeum Těšínska u příležitosti 70 let od založení mohyly na beskydském hřebeni Ivančena. Veřejnosti byla představena v rámci Dne Ivančeny v sobotu 8. října 2016 . Na 80 stranách s bohatým obrazovým doprovodem doslova i pomyslně pomůže v orientaci – nejen v prostoru, ale i v čase. Publikaci je možné objednat v Muzeu Těšínska na Michaela.Piechova@muzeumct.cz či na telefonu 558 761 225 za cenu 100 Kč.

 

Mohyla podnes připomíná památku ostravských skautů a dalších členů českého odboje, popravených gestapem v Těšíně na samém konci okupace ČSR v dubnu 1945. Od svého založení v říjnu 1946 vyrostla mohyla do podoby ojedinělého rozsáhlého památníku, jaký nemá v České republice obdoby – je totiž vytvořen z tisíců kamenů, které na Ivančenu dobrovolně přinášely celé generace skautů, trampů, táborníků, ochránců přírody i turistů ze všech koutů České republiky i ze Slovenska. Ivančena se postupně stala nejen připomínkou popravených odbojářů, ale dnes je již i všeobecně známým symbolem touhy mladých lidí po životě ve svobodné zemi, jehož věhlas daleko překročil hranice Moravskoslezského kraje.

 

Publikace přináší základní souhrn informací k fenoménu Ivančena, založený na výsledcích několikaletého profesionálního historického výzkumu. Téma je nazíráno čtyřmi autory (Mečislav Borák, Tomáš Foldyna, Zbyšek Ondřeka, David Pindur) z různých úhlů pohledu. Textovou část uvozují základní informace o Lysé hoře a jejím okolí v širším historicko-geografickém kontextu, o změnách státních hranic ČSR v okolí Lysé hory po okupaci československého pohraničí v roce 1938 nebo o původu názvu místa zvaného Ivančena a dávných majitelích této beskydské polany. Následuje stručný nástin počátků a rozvoje skautingu v Těšínském Slezska a v přilehlé části Moravy, včetně pojednání o legendární Slezské lesní škole konané v meziválečném období na tábořišti U Chladné vody v Malenovicích, doslova na dohled od Ivančeny. Vlastní jádro pojednání vypráví o tragickém příběhu ostravské odbojové skupiny vedené skautským činovníkem Vladimírem Čermákem – Zuzinou a složené z jeho spolupracovníků z řad junáků, sokolů a dalších českých vlastenců. Další část publikace je věnována vzniku mohyly na Ivančeně, která již sedm desítek let píše a vypráví svůj vlastní pozoruhodný příběh.

 

Publikace by neměla uniknout pozornosti nejen skautů, trampů či turistů, ale všech návštěvníků Moravskoslezských Beskyd, zejména těch, kdo se vypraví k vrcholu Lysé hory a přitom procházejí kolem Ivančeny.

 

ISBN 978-80-86696-43-0


Více informací
03.10.2016

Legiovlak: 10 000 návštěvníků

„Za sedm dní, kdy Legiovlak stál na českotěšínském nádraží, jej navštívilo neuvěřitelných deset tisíc lidí. Je to vůbec největší počet návštěvníků v celé ČR. Ve vlaku se střídala doslova škola za školou, každou půlhodinu přijížděla další výprava. Přesto, že je k tomu nikdo nenutil, přišly i tisíce dospělých z Bohumína, Orlové, Havířova, Třince i Mostů u Jablunkova. Kromě Čechů byli mezi nimi i návštěvníci ze sousedního Polska a ze Slovenska. Reakce byly veskrze pozitivní, negativní jsme nezaznamenali,“ uvedl dr. Petr Majer z Československé obce legionářské.

 

Hojně navštěvovaný byl také doprovodný program Muzea Těšínska. Výstavu Jan Čapek, bratr a legionář, můžete vidět až do konce února 2017, prodloužena byla i panelová výstava o italských legiích, a to do konce listopadu tohoto roku. Obě najdete v sídle českotěšínské výstavní síně na Pražské ulici. Stovky lidí navštívily minulou neděli také zádušní mši za padlé legionáře v římskokatolickém kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Masarykových sadech v Českém Těšíně.

 

„Vědomí, že stovky mladých chlapců z Těšína a těšínského Slezska za první světové války odcházely dobrovolně, aby v legiích jako řadoví vojáci bojovali proti rakousko-uherské monarchii za vznik nového, demokratického a svobodného československého státu, nám dnes na Těšínsku vrací pozapomenutou českou národní hrdost. Možná i proto si mnozí v minulých desetiletích přáli, aby se o našich legionářích nemluvilo, nepsalo, aby se na ně zapomnělo… Ostatně, mělo se zapomenout i na boj legionářů o Těšínsko a na Těšínsko jako takové. Těšínské Slezsko mělo vymizet nejen z map a učebnic, ale i z paměti národa. A přesto si i po sto letech na československé legionáře s hrdostí vzpomenou na Těšínsku tisíce jeho dnešních obyvatel. Není to zvláštní? V Praze, ale někdy třeba i v Ostravě, se tomu mnozí diví, jsou takovým neskrývaným zájmem veřejnosti v těšínském pohraničí překvapeni, někteří doslova i zaskočeni. V Muzeu Těšínska nás to ale nepřekvapuje,“ podotkl ředitel Muzea Těšínska PaedDr. Zbyšek Ondřeka.

 

Bohatou fotogalerii si prohlédněte na Facebooku Muzea Těšínska!


Více informací
13.08.2016

Jan Čapek, bratr a legionář

Výstava v českotěšínské výstavní síni Muzea Těšínska veřejnosti představuje polozapomenutou osobnost a životní osudy Jana Čapka, jehož 140. výročí narození si letos připomínáme. Tato významná postava českého národního života, neúnavný propagátor sokolských myšlenek a ideálů a zakladatel Československého dobrovolnického sboru (předchůdce italských legií), je trvale spjata s Orlovou a Těšínskem. Výstava se zaměřuje rovněž na Čapkův „druhý“ život a nastíňuje, jakým způsobem byla posmrtně reflektována jeho osobnost. Výstava potrvá do 28. února 2017

13.08.2016

Atlas ptáků neobyčejných

Výstava zapůjčená Muzeem Komenského v Přerově v havířovské výstavní síni Muzea Těšínska návštěvníky seznámí se skutečně zajímavými žijícími či vyhynulými ptáky. Neopomíjí však ani neméně přitažlivé bájné či symbolické zástupce opeřené říše. Ptáci jako symboly z lidské fantazie nebo reprezentanti neobvyklých rozměrů, schopností a vlastností zkrátka ovládají zdejší výstavní prostory, ovšem při jejich návštěvě vás zavedou mnohem dále. Výstava potrvá do 29. ledna 2016

13.08.2016

Portréty Idy Münzberg

Ve čtvrtek 1. září 2016 byla v orlovské výstavní síni Muzea Těšínska zahájena výstava portrétů těšínské malířky Idy Münzberg. Výstava u příležitosti 140. výročí jejího narození představuje její vyhledávanou portrétní tvorbu. Velkého úspěchu doznala již její samostatná výstava na radnici v Českém Těšíně v prosinci 1933, kde prezentovala na 80 svých prací. Pro své kvality je její dílo stále více ceněno a vyhledáváno. Výstava portvá do 23. prosince 2016.

03.08.2016

Vyšlo nové Těšínsko

Na konci července vyšlo první číslo 59. ročníku časopisu Těšínsko. Na více než 110 stranách přináší poutavé články z historie a vlastivědy Těšínska i přilehlých oblastí. Číslo otevírá první část obsáhlé studie historika Jana Saheba věnovaná životním osudům moravského šlechtice Jana Němčického z Němčic. Na příkladu jeho osoby autor objasňuje klientelské vztahy a kariérní strategie nižší šlechty v českých zemích na přelomu 16. a 17. století. V případě Němčického jsou spjaty především se službami Fridrichovi staršímu ze Žerotína, císaři Rudolfovi II. a v neposlední řadě také těšínskému knížeti Adamu Václavovi.

 

Ludmila Nesládková, přední česká odbornice na historickou demografii, přináší shrnutí problematiky nejstarších sčítání obyvatelstva v českých zemích od poloviny 18. století do roku 1869. Přehledným způsobem popisuje jeho mechanismy vedoucí k moderní evidenci a prezentuje konkrétní data na příkladu jedné z nejmenších provincií monarchie – Rakouského Slezska, zejména pak Těšínska.

 

K loňskému 90. výročí tzv. orlovské stávky se vztahuje příspěvek Ivany a Ondřeje Kolářových, v němž na základě studia dosud nevyužitých archiválií tehdejších bezpečnostních složek, dobového denního tisku a dalších pramenů nabízejí nový pohled na okolnosti potlačení této rozsáhlé dělnické demonstrace. Četnická palba v Orlové si vyžádala čtyři lidské životy, na straně zasahujících četníků došlo k četným zraněním. Událost vyvolala ostré mediální polemiky v celostátním měřítku.

 

Cenným příspěvkem k poznání dějin města Fryštátu (součást dnešní Karviné) je materiálová studie ředitele Zemského archivu v Opavě Karla Müllera. Prostřednictvím vzácně dochovaného dokumentu z let 1722–1723 přibližuje dosud neznámé pečeti devíti místních cechů (řezníků, tkalců, krejčích, pekařů, hrnčířů, ševců, stolařů, kožešníků a kolářů). Fryštátské pečeti svou symbolikou nijak nevybočují z úzu, s nimž se setkáváme u cechovní heraldiky v jiných městech Horního Slezska, avšak umožňují bližší poznání vývoje řemesel na Těšínsku.

 

Z kratších příspěvků lze zmínit například připomínku masivního skalního sesuvu na Girové z roku 2010, jedné z největších svahových deformací na území ČR, medailony významných osobností (mons. Miloslav Klisz, Štěpán Kotek) či ohlédnutí za mezinárodním projektem zajatecké tábory Teschen během druhé světové války, který realizovalo v loňském roce Muzeum Těšínska spolu s polským partnerem Hornoslezským muzeem v Bytomi (Muzeum Górnośląskie w Bytomiu) za finančního přispění Ministerstva zahraničních věcí ČR. Toto číslo časopisu Těšínsko obsahuje i 12 recenzí a anotací nejnovější české a polské literatury se vztahem k regionu.

 

ISSN 0139-7605

 

Cena výtisku: 100 Kč

Roční předplatné: 200 Kč + poštovné

 

Distribuce a objednávky:

Muzeum Těšínska, p. o.

Masarykovy sady 103/19

737 01 Český Těšín

 

+420 558 761 225

michaela.piechova@muzeumct.cz

www.muzeumct.cz


Více informací
20.06.2016

Archeopark oceněn

Nová vstupní budova Archeoparku získala 15. června 2016 cenu hejtmana kraje v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje za rok 2015. Zhotovitelem stavby byla společnost Nosta s. r. o., vyprojektovaly ji ATELIER 38, s. r. o. a TECHNICO Opava s. r. o., investorem byl Moravskoslezský kraj. Budova je přístupná veřejnosti od 30. dubna letošního roku.

 

„Vstupní budova do prostoru Archeoparku je na první pohled tak trochu jinou stavbou. Je těžké skloubit náročné technické řešení s představami architektů, o představách laické veřejnosti nemluvě. Pamatujme ale na to, že vybudováním této budovy se Muzeu Těšínska po 15 letech práce především podařilo dokončit výstavbu celého didakticky pojatého areálu.

 

Nejprve tu byli archeologové, pak vyrostly ojedinělé repliky slovanských staveb v lese. Málokdo tehdy věřil, že se Archeopark podaří vybudovat. Později přibyly repliky fortifikací a hradeb a nakonec byl vybudován moderní vstupní objekt s recepcí, zázemím a expozicemi. Budova sama o sobě ale Archeoparkem není. Záměrně přiznává, že je jen jakousi vstupní branou na pomyslnou cestu ze současného světa do dávné minulosti našich předků.

 

Jsem rád, že se mi unikátní řešení v podobě věže s výtahem a více než stometrovou lávkou v korunách stromů podařilo prosadit, že je architekti vzali za své, že je stavbaři dobře provedli a naši archeologové a další odborníci budovu vybavili skvělými expozicemi. Potěšilo mne, že vstupní objekt získal zvláštní cenu hejtmana kraje. Chápu to jako ocenění vedení kraje nejen pro stavbaře za jejich dobrou práci, ale vlastně pro všechny, kdo se o vybudování areálu Archeoparku v uplynulých 15 letech zasloužili,“ uvádí u příležitosti zisku ocenění Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska.


Více informací
30.05.2016

Z historie pivovarnictví

Nová výstava v jablunkovské výstavní síni přibližuje pivovarnictví od počátků k dnešku. Pozornost se upírá na dokumentaci vývoje pivovarnictví a pivovarů na území Těšínska. Tradice vaření piva v českých zemích společně s jeho oblibou a způsoby užití v gastronomii, činí z tuzemského pivovarnictví evropský fenomén. Výstava potrvá do 28. února 2016

15.05.2016

Historický nábytek

Výstava v Technickém muzeu Petřvald představuje nábytkářské umění v průběhu historických období. Návštěvník se seznámí se slohovými proměnami nábytku, vhodnými materiály pro výrobu nábytkových kusů a s odbornou terminologií odvětví. Výstava s interaktivním stanovištěm, určená také spoluobčanům se zdravotním postižením, je spolufinancována ze zdrojů MSK. Přístupná bude do 31. prosince 2016

27.04.2016

Zajatecké tábory Teschen

Výstava v Památníku životické tragédie představuje zajatecké tábory Stalag Teschen pro zajaté spojenecké vojáky, které se nacházely na území dnešního Českého Těšína a jeho pracovní komanda. Přibližuje nejen vývoj táborů, ale i život v nich na základě kulturních, sportovních a jiných aktivit, které jsou dokladem, že i v zajetí dokázala přežít nezlomná lidská víra a touha po svobodě. Výstava potrvá do 15. ledna 2017

27.04.2016

Zapomenuté Javoříčko

Nová výstava v Památníku životické tragédie přibližuje hrůznou událost, která se odehrála na konci války v moravské obci Javoříčko nedaleko hradu Bouzov. Obec nacisté vypálili 5. května 1945 a povraždili 38 jejich mužských obyvatel. Pozapomenutou tragédii připomíná panelová výstava zapůjčená z Památníku Lidice. Výstava potrvá do 15. ledna 2017

12.04.2016

Přijďte do Archeoparku!

Zveme všechny přátele archeologie a Muzea Těšínska do Archeoparku Chotěbuz-Podobora, který byl po dvouleté pauze 30. dubna 2016 opět zpřístupněn veřejnosti! Školní skupiny je však nutno (po předchozím sjednání a potvrzení termínu na tel. čísle 552 309 133) objednat prostřednictvím webového formuláře, který je součástí rezervace.

 

Bližší informace naleznete zde.

 

Formulář ke stažení


Více informací
29.01.2016

Změna otevírací doby poboček

S platností od 1. 2. 2016 dochází ke změně otevírací doby u některých poboček Muzea Těšínska. Jde o Výstavní síň Český Těšín, Technické muzeum Petřvald, Výstavní síň Orlová, Výstavní síň Jablunkov, Výstavní síň Karviná a Výstavní síň Musaion v Havířově. Otevřeno bude od pondělí do pátku 8.00-12.00 a 12.30-16.00 a v neděli 13.00-17.00 hodin. V sobotu budou tyto pobočky uzavřeny. Změna se netýká Kotulovy dřěvěnky a Archeoparku.

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj
RegistraceVíce informací




Celé česko čte dětem
MUZEUM TĚŠÍNSKA 2011 (c) Všechna práva vyhrazena