Aktuality

20.06.2016

Archeopark oceněn

Nová vstupní budova Archeoparku získala 15. června 2016 cenu hejtmana kraje v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje za rok 2015. Zhotovitelem stavby byla společnost Nosta s. r. o., vyprojektovaly ji ATELIER 38, s. r. o. a TECHNICO Opava s. r. o., investorem byl Moravskoslezský kraj. Budova je přístupná veřejnosti od 30. dubna letošního roku.

 

„Vstupní budova do prostoru Archeoparku je na první pohled tak trochu jinou stavbou. Je těžké skloubit náročné technické řešení s představami architektů, o představách laické veřejnosti nemluvě. Pamatujme ale na to, že vybudováním této budovy se Muzeu Těšínska po 15 letech práce především podařilo dokončit výstavbu celého didakticky pojatého areálu.

 

Nejprve tu byli archeologové, pak vyrostly ojedinělé repliky slovanských staveb v lese. Málokdo tehdy věřil, že se Archeopark podaří vybudovat. Později přibyly repliky fortifikací a hradeb a nakonec byl vybudován moderní vstupní objekt s recepcí, zázemím a expozicemi. Budova sama o sobě ale Archeoparkem není. Záměrně přiznává, že je jen jakousi vstupní branou na pomyslnou cestu ze současného světa do dávné minulosti našich předků.

 

Jsem rád, že se mi unikátní řešení v podobě věže s výtahem a více než stometrovou lávkou v korunách stromů podařilo prosadit, že je architekti vzali za své, že je stavbaři dobře provedli a naši archeologové a další odborníci budovu vybavili skvělými expozicemi. Potěšilo mne, že vstupní objekt získal zvláštní cenu hejtmana kraje. Chápu to jako ocenění vedení kraje nejen pro stavbaře za jejich dobrou práci, ale vlastně pro všechny, kdo se o vybudování areálu Archeoparku v uplynulých 15 letech zasloužili,“ uvádí u příležitosti zisku ocenění Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska.


Více informací
30.05.2016

Madona z (v) Petřvaldu

Pozdně gotická dřevořezba Panna Maria z Petřvaldu, vytvořená neznámým umělcem, patří k nejhodnotnějším sbírkovým předmětům Muzea Těšínska. V roce 2012 byla kompletně restaurována akademickou malířkou Romanou Balcarovou z Opavy. Nyní je až do konce června k vidění v Technickém muzeu Petřvald. V neděli 29. května 2016 se nakrátko vrátila do farního kostela sv. Jindřicha v Petřvaldu, odkud byla roku 1968 získána do muzejních sbírek. Byla zde zapůjčena na žádost faráře P. Víta Zatloukala za účelem ukončení měsíce mariánské úcty.

 

Trůnící Panna Maria byla vytvořena pod vlivem doznívajícího gotického slohu v době kolem roku 1500 a je jedním z nejhodnotnějších předmětů sbírek Muzea Těšínska. Nevelká polychromovaná soška o rozměrech 79 x 25 cm je vyřezána z lipového dřeva. Nalezena byla v roce 1968 při systematickém výzkumu církevních objektů Těšínska na panské oratoři zděného petřvaldského kostela sv. Jindřicha mezi dalším odloženým kostelním vybavením.

 

Odborníci jsou si jisti, že nebyla pořízena pro vybavení tohoto kostela, vystavěného v letech 1835-1837. Není vyloučeno, že pocházela ze zdejšího původního dřevěného kostela. Znalci se vzhledem k relativně dobrému stavu, v němž byla nalezena, domnívají, že vystavována byla vždy jen v interiéru. A také, že způsob uskladnění ji zachránil před úplným zničením. Restaurátorského ošetření se jí dostalo až 40 let po jejím nalezení.

 

Autentický vzhled dřevořezby byl poškozen hrubou naivní přemalbou. Lesklý olejový nátěr šatu vrásnily hluboké krakely, původní jemnou modelaci tváře potlačovala neumělá přemalba očí a rtů. Materiál byl poškozen také působením dřevokazného hmyzu, o čemž svědčily četné výletové otvory.

 

Záchrana sošky byla v roce 2012 svěřena opavské restaurátorce, akademické malířce Romaně Balcarové. Odstranění naprosto nevhodného nátěru odkrylo původní polychromii, jemné rysy tváře, další linie vlasů i dalších detailů dřevořezby, které jednoznačně svědčí o tom, že figura byla součástí většího kompozičního celku.

 

Posazení na trůně a sklon jejího těla napovídají, že se nacházela v početnější skupině ikonografického schématu. O které šlo konkrétně, lze jen spekulovat. Mohlo jít o Korunování Panny Marie, ale také o Seslání Ducha Svatého nebo o Zvěstování. Podle velikosti figury je těžké usuzovat na rozsah celé kompozice. S jistotou můžeme tvrdit jen to, že Panna Maria byla součástí početnějšího celku, že se nejspíše nacházela ve společnosti tzv. Kristovy rodiny i dalších světců a světic, že snad mezi nimi mohli být přítomni i další adoranti.


Více informací
30.05.2016

Držte si klobouky!

Od počátku své existence toužilo lidstvo po ochraně hlavy a těla. Nejen historie odívání, ale také vývoj pokrývek hlavy a klobouků je velmi pestrý. Výstava Dámy a pánové, držte si klobouky! ze sbírek Muzea Novojičínska představuje různé klobouky a pokrývky hlavy. Na návštěvu výstavy si do havířovské výstavní síně Musaion rozhodně vezměte svůj oblíbený klobouk či jinou pokrývku hlavy! Výstava potrvá do 21. srpna 2016

30.05.2016

Z historie pivovarnictví

Nová výstava v jablunkovské výstavní síni přibližuje pivovarnictví od počátků k dnešku. Pozornost se upírá na dokumentaci vývoje pivovarnictví a pivovarů na území Těšínska. Tradice vaření piva v českých zemích společně s jeho oblibou a způsoby užití v gastronomii, činí z tuzemského pivovarnictví evropský fenomén. Výstava potrvá do 31. prosince 2016

15.05.2016

Historický nábytek

Výstava v Technickém muzeu Petřvald představuje nábytkářské umění v průběhu historických období. Návštěvník se seznámí se slohovými proměnami nábytku, vhodnými materiály pro výrobu nábytkových kusů a s odbornou terminologií odvětví. Výstava s interaktivním stanovištěm, určená také spoluobčanům se zdravotním postižením, je spolufinancována ze zdrojů MSK. Přístupná bude do 31. prosince 2016

27.04.2016

Zajatecké tábory Teschen

Výstava v Památníku životické tragédie představuje zajatecké tábory Stalag Teschen pro zajaté spojenecké vojáky, které se nacházely na území dnešního Českého Těšína a jeho pracovní komanda. Přibližuje nejen vývoj táborů, ale i život v nich na základě kulturních, sportovních a jiných aktivit, které jsou dokladem, že i v zajetí dokázala přežít nezlomná lidská víra a touha po svobodě. Výstava potrvá do 15. ledna 2017

27.04.2016

Zapomenuté Javoříčko

Nová výstava v Památníku životické tragédie přibližuje hrůznou událost, která se odehrála na konci války v moravské obci Javoříčko nedaleko hradu Bouzov. Obec nacisté vypálili 5. května 1945 a povraždili 38 jejich mužských obyvatel. Pozapomenutou tragédii připomíná panelová výstava zapůjčená z Památníku Lidice. Výstava potrvá do 15. ledna 2017

12.04.2016

Přijďte do Archeoparku!

Zveme všechny přátele archeologie a Muzea Těšínska do Archeoparku Chotěbuz-Podobora, který byl po dvouleté pauze 30. dubna 2016 opět zpřístupněn veřejnosti! Školní skupiny je však nutno (po předchozím sjednání a potvrzení termínu na tel. čísle 552 309 133) objednat prostřednictvím webového formuláře, který je součástí rezervace.

 

Bližší informace naleznete zde.

 

Formulář ke stažení


Více informací
01.04.2016

Kouzla konzervátorů textilu

Výstavní síň Muzea Těšínska v Orlové zpřístupnila výstavu Kouzelná proměna textilních sbírek v rukou konzervátora, která návštěvníky seznamuje s postupy konzervátora při záchraně textilních sbírek před jejich postupnou degradací. Jak vypadá textilní sbírka před zásahem konzervátora? Je důležité určit složení materiálu, vazbu, dostavu konzervovaného předmětu? Jaké pomůcky používá konzervátor při práci? Nejen na tyto otázky dostane návštěvník odpovědi. Výstava potrvá do 7. srpna 2016

22.02.2016

Malířka Ida Münzberg

Výstava Ida Münzberg (1876-1955) Zátiší, krajina, duše představuje v českotěšínské výstavní síni tvorbu těšínské malířky u příležitosti 140. výročí jejího narození. Ida Münzberg se věnovala především malbě zátiší a krajiny, stěžejní část jejích děl představují portréty. Celou její tvorbou se prolínala snaha o realistické zobrazení světa. Velkého úspěchu doznala její samostatná výstava na radnici v Českém Těšíně v prosinci 1933, kde prezentovala na 80 svých prací. Výstava potrvá do 24. července 2016

16.02.2016

Když Evropou nesla se secese

Secese je posledním z univerzálních mezinárodních výtvarných stylů, jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Secese ovládla životní styl a módu na konci 19. a začátku 20. století. Její rysy se odrazily především v umění, architektuře a užitém umění. Půvabům tohoto stylu se věnuje výstava Muzea Těšínska ve výstavní síni v Karviné. Výstava potrvá do 18. září 2016

29.01.2016

Změna otevírací doby poboček

S platností od 1. 2. 2016 dochází ke změně otevírací doby u některých poboček Muzea Těšínska. Jde o Výstavní síň Český Těšín, Technické muzeum Petřvald, Výstavní síň Orlová, Výstavní síň Jablunkov, Výstavní síň Karviná a Výstavní síň Musaion v Havířově. Otevřeno bude od pondělí do pátku 8.00-12.00 a 12.30-16.00 a v neděli 13.00-17.00 hodin. V sobotu budou tyto pobočky uzavřeny. Změna se netýká Kotulovy dřěvěnky a Archeoparku.

05.01.2016

Těšínsko 2/2015

Na sklonku uplynulého roku vyšlo druhé číslo 58. ročníku časopisu Těšínsko. Jeho obsah je rozčleněn do několika rubrik. Nejvýznamnější z nich tvoří články a studie. Nejnovější číslo přináší čtyři obsáhlé příspěvky renomovaných historiků z České republiky a Polska. Nechybí ani řada drobných příspěvků z regionu a recenze a zprávy o literatuře. Všechny texty se týkají Těšínského Slezska a přilehlých oblastí.

 

Z obsahu upozorňujeme především na nejrozsáhlejší články. První z nich z pera Martina Krůla je věnován zajištění pitné vody vojenské posádce na tzv. Velké šanci v Mostech u Jablunkova v 17. a 18. století. Dochovanou hmotnou památkou k této problematice je kus dřevěného potrubí z dané lokality. Díky dendrochronologické analýze bylo zjištěno, že pochází z kmene jedle sťaté v Beskydech v roce 1724. Stavba tohoto gravitačního vodovodu souvisí s přestavbou opevnění v letech 1724–1729.

 

Michal Valeček přibližuje politické aktivity poslanců z Těšínska ve Frankfurtském národním shromáždění v letech 1848–1849. Popisuje působení Karla Kotschyho, Adolfa Kolaczeka, Josefa von Kalchberga, Karla van der Strasse a Johanna Nepomuka Demela von Elswehr.

 

Jak se z Polské Ostravy stalo moderní město Slezská Ostrava osvětluje Dan Gawrecki. Na základě bohatého archivního materiálu přináší okolnosti změny názvu obce a složitou cestu za udělením městských práv v prvních dvou desetiletích 20. století, včetně barvitých výpovědí zainteresovaných.

 

Nový seriál s názvem Osobnosti těšínského dějepisectví otevírá životopisný portrét saského právníka Zachariáše Starcka, který pobýval na přelomu let 1579/1580 u dvora kněžny Sidonie Kateřiny v Těšíně. Během svého pobytu mj. sestavil přehled nejdůležitějších mezníků z dějin Těšínského knížectví. Autorem příspěvku je Janusz Spyra.

 

Sbírku mariánských poutnických kramářských tisků uložených v Muzeu Těšínska prezentuje v rubrice Materiály Monika Szturcová. Z drobných příspěvků lze zmínit například připomínku výročí 150 let posvěcení kostela sv. Filipa a Jakuba v Dobraticích či zprávy o vědeckých konferencích věnovaných památkám Těšínského knížectví a osobnosti evangelického pastora Vladislava Santariuse. V rubrice o nové literatuře (nejen) o Těšínsku je v tomto čísle časopisu představeno dalších devět knižních titulů se vztahem k těšínskému Slezsku. Například anotace třídílné publikace Radana Láška, nazvané Jednotka určení SOS, připomíná, že autor popisuje nejen to, co se dělo v československém pohraničí v osudovém roce 1938 na hranicích s Německem, ale i na hranicích s Maďarskem a Polskem., Kniha totiž přetiskuje desítky stran svědeckých výpovědí očitých svědků – většinou československých vojáků, kteří v jednotkách tzv. Stráže obrany státu v roce 1938 stáli při obraně své vlasti proti nepříteli bezprostředně na hranicích a čelili nevyhlášené válce, jakou proti československému státu postupně vedly jak Německo, tak Maďarsko a Polsko. Čtenáři Těšínska si v anotaci mohou přečíst i ve zkrácené podobě poměrně rozsáhlé svědecké výpovědi o tehdejších nevybíravých útocích polských bojůvek, přecházejících na československé území na Těšínsku přes tzv. zelenou hranici s cílem destabilizovat místní poměry, například o útoku polské bojůvky na malou horskou obec Hrčava. Smyslem anotací je nejen nabídnout čtenářům Těšínska přehled o tom, co a kde se o Těšínsku mohou dočíst, ale především je vyzvat k četbě anotovaných knih jako takových.

 

ISSN 0139-7605

 

Cena výtisku: 100 Kč

Roční předplatné: 200 Kč + poštovné

 

Distribuce a objednávky:

Muzeum Těšínska, p. o.

Masarykovy sady 103/19

737 01 Český Těšín

 

+420 558 761 225

michaela.piechova@muzeumct.cz

www.muzeumct.cz


Více informací
Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj
RegistraceVíce informací




Celé česko čte dětem
MUZEUM TĚŠÍNSKA 2011 (c) Všechna práva vyhrazena