Těšínsko (přesněji české Těšínské Slezsko) je nejvýchodněji položeným regionem dnešní České republiky, jakoby vklíněným mezi dva sousední státy - Polsko a Slovensko. Tvoří také celou východní část Moravskoslezského kraje. V dnešním obecném, zvláště českém povědomí jsou pojmy jako Těšínsko, Těšínské Slezsko i obecně celé Slezsko, poměrně málo známé a Těšínské Slezsko bývá často mylně považováno za součást severní Moravy, od níž je ale dělí po staletí zemská hranice na řece Ostravici.

V Moravskoslezském kraji i v celé České republice se jedná o velmi zajímavý region jak z historického a kulturního hlediska, tak z hlediska geografického a přírodovědného. Geografická poloha na styku tří sousedních národů, které se na Těšínsku po staletí setkávaly, tomuto regionu dala i jeho dnešní etnografický obraz. Na území Moravskoslezského kraje, zvláště na Těšínsku, žijí kromě Čechů i významné národní menšiny, nejpočetnější jsou polská (3,3% obyvatel kraje) a slovenská (3,0% obyvatel kraje).

Schoberova mapa Markrabství Moravského a Vévodství Slezského z roku 1888 (zdroj www.wikipedia.org) zvětšit (1,2 mB)

TĚŠÍNSKO Z POHLEDU HISTORICKÉ GEOGRAFIE

Pokusme se nyní seznámit alespoň stručně s Těšínskem z pohledu územního a státoprávního vývoje, tedy z pohledu historicko geografického. Jeho vymezení bude snazší, nežli vymezení etnografické. Přesnějším pojmenováním regionu v tomto případě bude české Těšínské Slezsko, o kterém hovoříme od roku 1920, kdy se stalo jednou ze součástí tehdejší Československé republiky. Připomeňme, že se jedná o českou část původně rozsáhlejšího historického územního celku, který pokračuje za hranicí v Těšíně ( pol. Cieszyn ) jako dnešní polské Těšínské Slezsko až po hřbet Baraní hory pol. Barania Góra) u Bílska ( pol. Bielsko-Biała ).

Východní hranici českého Těšínského Slezska s Polskem i jižní se Slovenskem lze v mapě určit celkem snadno. Je doslova hmatatelná i v terénu, kde ji najdeme podle hraničních kamenů České republiky - těch starších z Polskem z roku 1920, těch novějších se Slovenskem z roku 1993. Přirozenou geografickou a politickou hranici s Polskem tvoří zejména hřeben Slezských Beskyd a dále od Českého Těšína po Karvinou řeka Olše ( pol.Olza). Pak se státní hranice odchyluje u Karviné a Petrovic východním směrem a nakonec vrací západním směrem u Bohumína na místo, kde Odra opouští české území. Hranici se Slovenskem tvoří hřeben Slovenských Beskyd s Jablunkovským průsmykem a hraniční hřeben Moravskoslezských Beskyd. Poblíž obce Hrčava najdeme tzv. trojmezí - místo setkání státních hranic České, Polské a Slovenské republiky. Nejvýchodněji situovaný bod českého Těšínského Slezska, Moravskoslezského kraje a celé České republiky ale najdeme o něco severněji, východně od kóty Gírová v katastru obce Bukovec v Jablunkovské vrchovině na 49°32´10´´ SZŠ a na 18°52´05´´ VZD. Západní historickou zemskou hranici Těšínského Slezska s Moravou tvoří řeky Ostravice a Odra. více>>

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře. Nejstarší záznamy o osídlení regionu nalézáme prostřednictvím archeologického průzkumu v lokalitě Chotěbuz-Podobora, kde původně stávalo halštatské a později, zhruba od 8. do 11. století, slovanské hradisko. Opevněné hradisko, někdy nazývané "Starým Těšínem" sehrálo významnou úlohu i v době Velkomoravské říše, ale nakonec bylo Slovany v 11. století opuštěno a sídelní aktivity se postupně přesunuly do Těšína, po němž nese jméno i celý region.

TĚŠÍNSKO Z POHLEDU FYZICKÉ GEOGRAFIE

Z hlediska krajinného má dnešní české Těšínské Slezsko v zásadě dvě tváře. Tu rozsáhlejší a krásnější najdeme v malebné lesnaté krajině Moravskoslezských Beskyd (nejvyšším vrcholem českého Těšínského Slezska je Lysá hora s 1323 m nadmořské výšky) a jejich podhůří. Je častým cílem turistů. Najdeme zde rozsáhlá území mimořádně zachovalé a krásné přírody, např. rezervaci Mionší v Dolní Lomné, jeden z nejstarších a nejrozsáhlejších pralesů v České republice.

Tu méně rozsáhlou, ale mnohem hustěji osídlenou a lidskými zásahy o to více poznamenanou tvář, najdeme v okolí velkých měst na severu Těšínska, v kraji dolů, hutí a elektráren. Ale i zde jsou překrásná zákoutí, která stojí za to objevit, například půvabný zámek se stejnojmenným městečkem a lázeňským parkem v  Karviné-Fryštátě .více>>