Stopami trestního práva

V úterý 15. května byla ve výstavní síni v Jablunkově slavnostně zahájena výstava Stopami trestního práva, jejímž autorem je historik MT PhDr. David Pindur.

Výstava seznamuje nejen s reáliemi spjatými s těšínským katem, místními opravišti a způsoby poprav či výkonu hrdelního práva (vynucování výkonu trestu útrpným právem - mučením). Pozornost je věnována rovněž rodákům z Těšínska, kteří byli útrpnému právu podrobeni (Jan Sarkander, Melichar Grodecký). Opomenut nezůstane fenomén zdejšího zbojnictví a neslavné konce zbojníků. Nastínej je i vývoj a současnost vězeňství v regionu.

K vidění jsou sbírkové předměty z hradu Špilberk, Muzea Novojičínska, Vlastivědného muzea v Olomouci či předměty z věznice v Karviné, které dnes vězni používají v každodenním životě.

Muzeum na hranici

Nejnovější vydavatelský počin Muzea Těšínska dostal název Muzeum na hranici. Publikace průřezově mapuje činnost instituce Muzea Těšínska, které svou polohou na hranici dvou sousedů České republiky (Polska a Slovenska) sehrává již od roku 1948 významnou úlohu v kulturně- osvětové oblasti regionu Těšínského Slezska. Prostřednictvím svých poboček působí v mnoha významných lokalitách (Český Těšín, Havířov, Chotěbuz, Jablunkov, Karviná, Orlová a Petřvald). Rozsahem svých aktivit Muzeum Těšínska vysoce převyšuje obdobné instituce městského či okresního typu.

Publikace je rozdělena do čtyř stěžejních kapitol. Zřetel je kladen zhruba na posledních 10 let působení muzea. První část je věnována tradici muzejnictví na Těšínsku, která se odvíjí na počátku 19. století.
V prvních třech desetiletích 20. století se dále rozvíjí. Z této tradice pak vychází dnešní Muzeum Těšínska, jehož historie je stručně nastíněna. Následující kapitola pojednává o složkách činnosti muzea. Seznamuje
s bohatými sbírkovými fondy a jejich ochranou, s publikační a ediční
činností,  aktivitami, které jsou připravovány pro širokou veřejnost v rámci kulturně-výchovné činnosti, dále zmiňuje partnerské instituce a projekty muzea a věnuje se výstavní činnosti, která má největší podíl na prezentaci muzea. Třetí část je zpracována jako katalog výstav s krátkou anotací, jež byly uspořádány v letech 2000–2010.
Každá výstavní síň je uvozena informacemi o svém vzniku. Zmíněny jsou rovněž sezónní pobočky Kotulova dřevěnka a Archeopark. Závěr kapitoly předkládá soupis výstav v pořadí, v jakém proběhly v průběhu roku 2011. Poslední část publikace předkládá výběrově články z regionálního tisku, které byly otištěny např. v periodikách jako Horizont, Karvinsko, MF Dnes, Głos Ludu.

Publikace je opatřena bohatým fotografickým a obrazovým materiálem z archivu Muzea Těšínska, poznámkovým aparátem, soupisem literatury, soupisem zdrojů ikonografického materiálu. Obsahuje anglické a polské resumé. Počet stran 193.

Cena: 300 Kč, pro členy KMT 50% sleva. K dostání počátkem dubna, datum bude upřesněno.

Náklad 500 ks.

Autor: Ilona Pavelková

Jazyková editace: Mgr. Lenka Bichlerová

Grafická úprava a sazba: PROprint společnost s ručením omezeným

Tisk a vazba: Printo, spol.s r.o.

S panenkami za historií aneb světové dějiny očima panenky Barbie

Ve čtvrtek 22. dubna byla ve Výstavní síni Musaion v Havířově zahájena výstava autorky Kristýny Vařekové s názvem S panenkami za historií aneb světové dějiny očima panenky Barbie. Barbie a Ken prezentují významné osobnosti v krásných kostýmech naaranžované do příhodných kulis. Potkáte zde faraona, Caesara, Kleopatru, tři mušketýry, Marii Terezii, T. G. Masaryka či Václava Havla. Svět lidí je doplněn i pohádkovými bytostmi - Šípkovou Růženkou, Sněhurkou a sedmi trpaslíky nebo Shrekem a Fionou.

Milá atmosféra zapůsobí nejen na děti, ale určitě i na dospělé.

Nová publikace o Českém Těšíně

Muzeum Těšínska vydalo ve spolupráci se Slezskou univerzitou v Opavě publikaci Český Těšín. Válečné a poválečné osudy města (sborník z druhé části konference o Českém Těšíně konané tamtéž v říjnu 2010). Svým obsahem navazuje na předchozí díl pojednávající o období do roku 1938. Druhý svazek tvoří 11 původních studií, které vykreslují zejména politický a samosprávní vývoj Českého Těšína v letech 1938–1989 a věnují se rovněž dějinným aspektům. Zastoupena je problematika hospodářského, sociálního i kulturního vývoje a publikace tak podává poměrně ucelený obraz o městě v uvedeném časovém horizontu.

Kniha je k zakoupení ve Výstavní síni Muzea Těšínska v Českém Těšíně a Klubu Muzeu Těšínska za 260 Kč, pro členy KMT za polovinu. Od dubna k dostání i na ostatních pobočkách MT.

Kurucké vojny a ich odkaz v histórii, kultúre a umení

Ve čtvrtek 23. února proběhla v Klubu Muzea Těšínska prezentace knihy Kurucké vojny a ich odkaz v histórii, kultúre a umení / Kurucké války a jejich odkaz v historii, kultuře a umění. Knihu přestavil jeden z jejich editorů, dr. Jan Al Saheb. Zájemci si knihu bezplatně rozebrali.

Národopisná pracovnice Jiřina Králová

Ve středu 22. února byla ve výstavní síni v Českém Těšíně zahájena výstava o Jiřině Králové, která by se v loňském roce dožila 100 let.

Celý svůj život zasvětila výzkumu, dokumentaci, rekonstrukcím a propagaci lidových krojů a lidové kultury těšínského regionu. Své poznatky získala bohatým systematickým terénním výzkumem, kterým zachytila vývoj lidového oděvu v podhorských a horských oblastech Beskyd, včetně moravsko-slovenského pomezí (Čadecko). Dokládají to
mnohé zápisy z výzkumů, karty a články s dokumentací lidového oděvu z Orlovska, Karvinska a okolí Těšína. Poznatky z terénu ověřovala a upřesňovala studiem archivních fondů doma i v zahraničí. Výsledky svého bádání uveřejňovala v odborných a vlastivědných časopisech, např. Radostné zemi a Těšínsku.

Lidovou kulturu Těšínska propagovala také v dokumentech a pořadech, které natočila s Československou televizí a rozhlasem. Byla zakládající členkou dvou národopisných souborů – Javorového v Třinci a Slezanu
v Českém Těšíně. Pro oba zhotovila střihovou a kresebnou dokumentaci pro rekonstrukci těšínských, goralských, lašských i jackovských krojů, ve kterých soubory dlouhou dobu vystupovaly.

Od začátku vzniku Slezských dnů spolupracovala s programovou komisí při Matici Slezské v Dolní Lomné nejen jako organizátorka, ale také jako autorka. Za velký přínos a dlouholetou aktivní činnost se jí dostalo řady poct a uznání, v roce 1981 jí bylo uděleno čestné členství v Národopisné společnosti československé při ČSAV v Praze.

Výstava přiblíží její sbírku krojových součástek, rukopisných studií, ukázek krojových rekonstrukcí i vlastnoručních vzorníků jednotlivých technologií výšivky na Těšínsku. To vše doplní fotografie a zápisové karty z terénního výzkumu autorky, ukázka z bohaté kresebné dokumentace originálních součástek těšínských, jablunkovských, lašských i horalských krojů. Návštěvníci nebudou ochuzeni ani o krásu těšínských krojových šperků, které rovněž tvoří součást uceleného osobního fondu vlastivědné pracovnice Jiřiny Králové.

Vstup zdarma.

Šance – Valy, spoločná história plná tajomstiev

Dne 25. 1. 2012 proběhla v Čadci závěrečná konference v rámci mezinárodního projektu Šance – Valy, spoločná história plná tajomstiev, podpořeného z fondu mikroprojektů Operačného programu Slovenská republika - Česká republika 2007–2013, na němž se podílelo rovněž Muzeum Těšínska. Na konferenci byly prezentovány zejména výsledky historického výzkumu v Österreichisches Staatsarchiv ve Vídni a archeologického výzkumu na lokalitě Valy (Malá šance) v Čiernom. Hlavním cílem projektu je poznání vývoje novověkého opevnění na tehdejší slezsko-uherské hranici a jeho prezentace pro potřeby rozvoje cestovního ruchu.

Mezi jinými byl přednesen příspěvek historika Muzea Těšínska Mgr. Martina Krůla „Jablunkovské šance ve fondech Österreichisches Staatasarchiv ve Vídni. Zpráva o výsledku archivního výzkumu“.

Těšínsko 4/2011

Dne 30. 12. 2011 vyšlo 4. číslo časopisu Těšínsko. Zájemci si jej mohou zakoupit ve všech pobočkách Muzea Těšínska (kromě Archeoparku a Kotulovy dřevěnky) a Klubu Muzea Těšínska. Cena 40 Kč. Obsah zde.

Slavnostní zahájení výstavy Chléb náš vezdejší… od zrníčka k bochníku

Ve čtvrtek 19. ledna byla v Technickém muzeu v Petřvaldě zahájena výstava s názvem Chléb náš vezdejší… od zrníčka k bochníku. Jedenadvacet hostů bylo kurátorkou, konzervátorkou MT Drahomírou
Holatovou a jejím kolegou Petrem Bělíčkem seznámeno s postupem výroby chleba od samotného setí obilí až po vytažení bochníku z pece.

Výstava zapůjčená z Vlastivědného muzea v Šumperku byla
doplněna o mnohé sbírkové předměty z depozitářů Muzea Těšínska, atmosféru navozuje atrapa chlebové pece a dobový film o pečení chleba zapůjčený z Moravského zemského muzea v Brně. Děti i dospělí si mohou vyzkoušet poznávání obilí nebo zkusit umlít mouku na žernovech.

Výstavu je možné navštívit do 30. dubna 2012, otevírací doba pondělí až pátek od 8 do 12 h a 12:30 do 16:30 h.

Webové stránky Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře

Muzeum Těšínska se distancuje od webových stránek Archeoparku v Chotěbuzi-Podoboře umístěných na adrese www.archeopark-chotebuz.cz.
Stránky byly dříve využívány Muzeem Těšínska pro prezentaci jedné z jeho
poboček – slovanského hradiště, avšak doména byla odprodána bez vědomí MT neznámé osobě, kterou nelze kontaktovat. Fotografie byly převzaty ze starých stránek a jsou majetkem Muzea Těšínska. Tímto vyzýváme současného majitele o odstranění fotografií a textů, jejichž vlastníkem je stále MT a které nedalo souhlas s jejich uveřejněním.

Za pověstmi těšínského kraje

V úterý 10. ledna se ve výstavní síni v Jablunkově konala vernisáž k výstavě Za pověstmi těšínského kraje, které se zúčastnila téměř třicítka návštěvníků.

Výstava je věnována lidové pověsti jako jednomu ze žánrů prozaické lidové slovesnosti. Pozornost je soustředěna na pověsti, které jsou v našem regionu známé a dochovaly se do dnešních dnů.

Lidová pověst tvoří důležitou složku folkloru Těšínska. Vypráví o dávných historických událostech a osobách,  založení měst a vesnic,  pokladech nebo bájných postavách jako byl například vodník.

Výstavu autorek Gabriely Chromcové a Ilony Pavelkové je možné navštívit do 4. května 2012.

Zahájení 3. klubové sezony

Ve čtvrtek 12. ledna se v Klubu Muzea Těšínska konala první přednáška v novém roce na téma Obrana slezských a moravských hranic v raném novověku. Přednášejícího historika Muzea Těšínska Jana Al Saheba si přišlo poslechnout 31 návštěvníků. Zahájili jsme tak již 3. sezonu KMT a věříme, že kvalita i kvantita přednášek zůstane nezměněna.

V loňském roce uspořádal KMT 17 přednášek (Přehrady a jejich vliv na přírodu, Obecní kronikářství na současném Těšínsku, Trosečníkem v drsné přírodě, Černobylská tragédie, Těšínsko ve víru válečných konfliktů v 17. století, O víně v Těšíně, Šlechta Těšínského knížectví na prahu raného novověku aj.), kterých se zúčastnilo 343 osob, na čtyři exkurze (Muzeum Slaska Cieszynskiego, Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku, pivovar Radegast v Nošovicích či návštěva minipivaru U Koníčka ve Vojkovicích) s námi vyrazilo 119 „klubistů“ a prezentací tří publikací (Listiny těšínských knížat renesančního věku, Těšínský muzejní sborník 4 a Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště) se zúčastnilo 136 návštěvníků.

KMT organizoval přednášky i pro Gymnázium v Českém Těšíně, Charitu Český Těšín – Domov pokojného stáří a Domov pro seniory Český Těšín.

V letošním roce máme pro vás připravenou řadu kvalitních přednášek a exkurzí. Budeme rádi, když nám nadále zachováte přízeň a budeme se setkávat na námi pořádaných akcích. Stejně jako v loňském roce obdrží členové KMT časopis Těšínsko 4x ročně a mohou čerpat řadu výhod v podobě 50% slev na vstupném či 50% slevu při koupi publikací z muzejní produkce.

Nová stálá expozice „Tradice hornictví – Tradycje górnictwa“

V úterý 29. listopadu se Technické muzeum v Petřvaldě dočkalo slavnostního otevření nové stálé expozice s názvem „Tradice hornictví – Tradycje górnictwa“. Vernisáže se zúčastnily desítky občanů Petřvaldu i jiných lokalit na Těšínsku, stejně jako příznivci hornictví a jeho tradic. Mezi vzácné hosty patřili např. Jarmila Skálová (starostka města Petřvald); Ing. Lumír Plac (ředitel Landek Parku, Dolní oblasti Vítkovice); Václav Smička (OKD – Hlavní záchranná stanice Ostrava a. s.) či Mgr. Veronika Matroszová (zástupkyně ředitelky Státního okresního archivu v Karviné). Novou expozici představila její autorka Mgr. Kateřina Stenchlá z Muzea Těšínska. Akci svým hudebním vystoupením doprovodilo Duo Alegro.

Nová stálá expozice seznamuje s dolováním černého uhlí, jeho počátky i technickým pokrokem v dobývání, řadou důlních podniků, životem v koloniích, těžbou uhlí v současnosti, změnami krajiny a dalšími zajímavostmi. Představuje hornické tradice i slavnosti, které jsou dodnes živé a které jsou spojeny s hornickými kapelami a spolky. Expozice znázorňuje hornický život v celé jeho každodennosti i pestrosti. Všechny texty a popisky jsou k dispozici v českém a polském jazyce. Vstup je zdarma. Realizaci nové expozice umožnil projekt „Dvě města – jedna tradice / Dwa miasta – jedna tradycja“, který je spolufinancován Evropskou unií z prostředků ERDF prostřednictvím Euroregionu Těšínské Slezsko – Śląsk Cieszyński.

(foto Pavel Římánek)

Reportáž České televize ze 4. ledna 2012 zde (v čase 19:05).

Soutěž Naše město v Orlové

V letošním roce se uskutečnil již 6. ročník soutěže Naše město pro žáky 3. tříd orlovských základních škol. Tuto akci pořádá Muzeum Těšínska prostřednictvím své orlovské Výstavní síně společně s Městským úřadem v Orlové a místním Domem dětí a mládeže. V průběhu měsíce září absolvovaly děti besedu o historii i současnosti Orlové s pracovnicemi Muzea Těšínska, její součástí byla prohlídka stálé expozice "Orlová - minulost a současnost". V úterý 15. listopadu se děti zúčastnily psaní testu týkajícího se Orlové. Součástí soutěže byla návštěva městské knihovny a seznámení se s publikacemi pojednávajícími o tomto slezském městě.

Besedy se zúčastnilo 173 žáků s pedagogickým doprovodem. Do následné soutěže byla vyslána dvoučlenná družstva ze ZŠ K. Dvořáčka, ZŠ U Kapličky, ZŠ Školní, ZŠ Jarní, ZŠ Mládí, ZŠ Ke Studánce a ZŠ s polským jazykem vyučovacím. Slavnostní vyhodnocení se uskutečnilo 15. listopadu v orlovském Domě dětí a mládeže. Děti příjaly diplomy a ceny z rukou orlovských místostarostů PaedDr. Radislava Mojžíška a Miroslava Koláčka a zástupce ředitele Muzea Těšínska PhDr. Davida Pindura.

Jubilejní 10. kolo dětské soutěže Jablunkovský džbánek

Tradiční soutěž byla vyhlášena počátkem září a termín odevzdání byl 27. října 2011. Žáci prvního stupně základních škol z Jablunkova a okolí dostali za úkol vyrobit trojrozměrnou nádobu (hrníček, mísu, džbánek, hrnec apod.) z libovolného materiálu. Do soutěže se zapojilo celkem 167 žáků ze ZŠ Jablunkov, PZŠ Jablunkov, ZŠ Písečná, ZŠ Milíkov, PZŠ Milíkov, PZŠ Bukovec a PZŠ Bystřice. Mezi 1. až 9. listopadem byly všechny výrobky vystaveny ve sklepních prostorech domu na Mariánském náměstí č. p. 14, v němž sídlí jablunkovská Výstavní síň Muzea Těšínska. Tuto výstavku shlédlo celkem 361 návštěvníků.

Sedmičlennou hodnotící komisi tvořili za Muzeum Těšínska: Mgr. Lenka Bichlerová a Nikola Kokeszová, za odbor školství a kultury Městského úřadu Jablunkov: Mgr. Terezie Müllerová a Mgr. Lucie Peter Tomková. Dalšími členy poroty byli fotografka Irena Janiczková, předsedkyně Klubu důchodců Jablunkov Danuše Joklová a malíř Antoni Szpyrc.

Slavnostní vyhlášení výsledků jubilejního 10. ročníku soutěže Jablunkovský džbánek, kterou tradičně pořádá Muzeum Těšínska za finanční podpory Městského úřadu Jablunkov a Ing. Zbyhněva Sikory proběhlo ve čtvrtek 10. listopadu 2011 v kinosále jablunkovské radnice. Ceny a diplomy umístěným žákům předal senátor a místostarosta města Petr Gawlas a zástupce ředitele Muzea Těšínska PhDr. David Pindur. Akci zpestřily svým vystoupením žáci ZŠ Jablunkov pod vedením Mgr. Pavlíny Szmekové a Mgr. Anny Tacinové a děti z PZŠ Jablunkov pod vedením Mgr. Moniky Lysek. Vítězné práce budou vystaveny v jablunkovské pobočce Muzea Těšínska až do příštího ročníku populární dětské soutěže.

Kniha zdarma k zakoupené vstupence do Památníku životické tragédie

Od 1. 10. 2011 održí každý návštěvník Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích k zakoupené vstupence knihu prof. Mečislava Boráka "Svědectví ze Životic. Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie", kterou vydalo Muzeum Těšínska v roce 1999.