V adventním čase vydalo Muzeum Těšínska letošní druhé číslo časopisu Těšínsko. Jeho obálku zdobí portrét Albina Heinricha (1785–1864) namalovaný v roce 1845 brněnským malířem Johannem Andreasem Gebhardtem. Heinrich byl nejen profesorem geografie a historie na katolickém gymnáziu v Těšíně, ale od roku 1815 i kustodem sbírky Leopolda Jana Šeršníka. Jakožto kurátor se zasloužil o rozšíření mineralogické kolekce. Objevil do té doby neznámou magmatickou horninu, kterou dnes označujeme názvem těšínit. V článku historika Janusze Spyry je však Heinrich nazírán především jako autor první syntézy dějin Těšínska vydané v roce 1818.
Vedle zmíněné studie nalezneme v nejnovějším čísle na 184 stranách dalších 13 článků a sedm recenzí a zpráv o literatuře. Z hlavních studií upozorňujeme na příspěvek historika Rudolfa Žáčka. Vrací se k méně známé osobnosti českých středověkých dějin, Viole Těšínské, manželce krále Václava III. Obsáhlá a faktograficky nabitá studie Ondřeje Haničáka zkoumá podobu domů města Těšína před polovinou 18. století především na základě údajů obsažených v elaborátech karolinského katastru. Přílohou studie je edice soupisu vlastníků nemovitostí z let 1725 a 1744 opatřená jmenným rejstříkem. Darina Moravcová přibližuje dílo těšínského rodáka a architekta Karla Valouška (1891–1959), jenž přispěl k podobě a tvářnosti měst Český Těšín a Třinec.
Řada dalších článků se vrací k několika dalším těšínským rodákům a osobnostem, výběrově připomeňme alespoň Františka Antonína Schwabenheima, kaplana na císařském dvoře a děkana kolegiátní kapituly v Horním Hlohově (Kamil Adamus), Františka Josefa Sukovského, správce frýdeckého panství v 18. století (Jakub Eduard Syřínek), či Oskara Hesse, vystupujícího s uměleckým jménem Don Oscarez v tzv. Kouli smrti (Jiří Kupka). Historik Jan Paweł Borowski se v epigraficky laděném příspěvku vrací k unikátní sepulkrální památce – měděnému sarkofágu baronky Alžběty Petröczy v evangelickém kostele v Drahomyšli. Dále je mj. přiblížen projekt revitalizace ovocného sadu v Dobré, tzv. Dobrosadu (Jana Glombová a Markéta Jedličková).
Mezi autory představovaného čísla najdeme jak profesionální historiky (je potěšitelné, že mezi nimi i tři z Polska) a biology, tak i zapálené badatele a milovníky našeho regionu. Jejich společným úsilím se podařilo zaplnit hned několik bílých míst v poznání minulosti našeho kraje.
Časopis Těšínsko je již nyní možné zakoupit v Historické budově v Českém Těšíně a Archeoparku Chotěbuz-Podobora. Od čtvrtečního poledne bude k mání i v Muzeu trojmezí v Jablunkově.
Všechny kontakty
