regionalnipracoviste.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Regionální pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu v Muzeu Těšínska

Ve smyslu Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice, schválené usnesením vlády ČR č. 571 ze dne 11. 6. 2003, části B/4.2.6 byly v Moravskoslezském kraji funkcí Regionálního pracoviště pro tradiční lidovou kulturu pověřeny dle své územní působnosti dvě odborné instituce – Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace a Muzeum Těšínska, příspěvková organizace.

Regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu (dále jen Regionální pracoviště) v Muzeu Těšínska je odborným garantem péče o tradiční lidovou kulturu v rámci své územní působnosti v daném regionu. Je pověřeno funkcí informačního, školícího a metodického pracoviště. Provádí dokumentaci tradiční lidové kultury a koordinuje její provádění na území Moravskoslezského kraje. Shromažďuje doklady o mimořádně hodnotných a jedinečných projevech tradiční lidové kultury. Spolupracuje při identifikaci a zpracování záznamů o jevech tradiční lidové kultury. Poskytuje informace veřejnosti.

Předkládá návrhy na udělení titulu „Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje“ podle pravidel schválených usnesením rady MSK č. j. 107/8292 ze dne 23. 8. 2016.

Předkládá návrhy do celostátního seznamu na udělení titulu „Nositel tradice lidového řemesla“.

Podílí se na tvorbě a vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje (dále jen Seznam). Předkládá návrhy na zápis do krajského Seznamu podle metodického pokynu, schváleného usnesením rady MSK č. 111/8592 ze dne 4. 10. 2016.

Předkládá návrhy na zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice

Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2016 –2020

Důležité webové odkazy z oblasti tradiční lidové kultury

www.mkcr.cz
www.nulk.cz
www.lidovakultura.cz
www.lidovaremesla.cz

Z národopisného výzkumu MT

kysuce

Projekt „Tradičné zvykoslovia u nás a u susedov“ ev. č. SK/FMP/02/007

V rámci projektu příhraniční spolupráce s Kysuckým muzeem v Čadci vydaný katalog „Dedičstvo otcov, zachovej nám Pane“ (Folkórne skupiny a súbory Kysúc a Těšínska) 2011.

Zjištěné informace uloženy pro badatele do databáze formou Powerpointové prezentace, doplněné fotografií souboru (pokud byla souborem dodána).

Dudáctví na Těšínsku pro zápis statku na Seznam v roce 2019

Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje

Metodický pokyn pro tvorbu a vedení Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje schválila rada Moravskoslezského kraje dne 4. 10. 2016, č. 111/8592. Jako první byly zapsány nemateriální statek „Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku“ současně s tancem „Ověnžok“. Zapsání schválila rada Moravskoslezského kraje dne 10. 10. 2017 usnesením č. 22/1949.

Muzeum Těšínska dosáhlo zapsání svérázného horalského tance ověnžoku na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje. Naše žádost byla schválena Radou Moravskoslezského kraje 10. října 2017. Tento unikátní tanec byl rozšířený v horské oblasti Jablunkovska a Třinecka v první polovině 20. století. Dnes mu hrozí vymizení, udržují ho už pouze regionální folklorní soubory. Muzeum Těšínska usiluje o rozšíření tohoto archaického tance, například v roce 2016 proto pořádalo díky podpoře ministerstva kultury zvláštní taneční kurz.

Ověnžok je typický točivý tanec horalů ze slezsko-polsko-slovenského pomezí (horské části Jablunkovska). Zahrnuje archaické pohybové prvky a skládá se z těchto částí: Po předzpěvu následovalo „zachození“ – obcházení tanečníků kolem sebe volným pomalejším krokem po elipse. Poté se ve dvojici tančilo rychlé zvrtané víření a po něm většinou následovala rychlá dohrávka „kulaný“.

Ověnžok byl nejvýznamnějším párovým tancem slezské goralské oblasti, tančil se při všech příležitostech (obřadní tanec, pracovní forma, taneční hry). Byl spojen s písněmi příslušného charakteru. V 50. letech minulého století Ivo Stolařík zapsal kolem 100 ověnžokových písní (monografie Hrčava). Postupem času se od Hrčavy, Istebné, Bukovce až po Nýdek vytvořily různé taneční formy ověnžoku.

ovenzok

Původně se používal také název „ťelenci“. Dle lidové etymologie byl odvozen od goralských krpců z hovězí kůže, které se na tanec užívaly a musely hodně vydržet. Dalším vysvětlením může být, že tanečníci ověnžoku se musí při tanci pohybovat v prostoru, který není větší než rozložená hovězí kůže. Hudební doprovod obstarává „gajdoš“, dudák, kterého doprovází jeden nebo dva houslisté. Nejznámějšími nositeli této hudební tradice byl na našem území muzikantský rod Zogatů, který stále aktivně přispívá k záchraně této hudební formy.

Tento projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury.

 

 

Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje

Pavel Kufa

Pan Kufa patří k nejvýznamnějším současným řezbářům na Těšínsku. S prvními lidovými řezbami se Pavel Kufa seznámil ve starých kalendářích, jež na Těšínsku vycházely a které si rád prohlížel. Na výstavě plastik Ondřeje Zogaty, řezbáře z obce Hrčava, kterou viděl v muzeu v Českém Těšíně, byl unešen jeho pracemi a figurkami horalů při práci. Stěžejní bylo pro něj osobní setkání v roce 1980 s řezbářem z Dolní Lomné Bronislavem Procnerem, jež mu předal své zkušenosti a znalosti a také v něm podnítil zájem o uměleckou tvorbu.

Pavel Kufa je řezbář samouk, sám začal zkusit vyřezávat v roce 1980. Zhotovuje figurální polychromované či jen mořené plastiky a reliéfy. Hlavním námětem jsou postavy horalů při práci, odpočinku i při zábavě, plné sugestivní hloubky výrazu. Dovede ve svých plastikách zpodobnit tíhu života na Jablunkovsku. Vytvořil si svůj osobitý styl, který je pro něj a jeho dílo tak charakteristický. Rád vyřezává také figurky muzikantů, které vyzařují radost a energii. Jako by jim autor vdechnul svým nožem život. Mezi oblíbené autorovy motivy patří také díla se sakrální tématikou (Pieta, Sv. Rodina, poutníci, evangelisté apod.). Pavel Kufa také oživil tradici vyřezávání betlémů na Jablunkovsku. Svůj první betlém vyřezal po roce 1989. Jeho betlémy můžeme označit za jakýsi vrchol řezbářského uplatnění Pavla Kufy. Ke své tvorbě používá lipové dřevo, většinu svého potřebného nářadí si vyrábí sám.

kufa

Blažena Slováčková

Rada Moravskoslezského kraje vyhověla návrhu Muzea Těšínska a svým usnesením č. 107/8292 z 11. dubna 2017 na základě nominace rozhodla o udělení historicky prvního titulu Mistr rukodělné výroby Moravskoslezského kraje paní Blaženě Slováčkové z Českého Těšína. Paní Slováčkové bylo ocenění předáno 6. 6. 2017 na Krajském úřadě MSK, konkrétně ho obdržela za uchovávání řemeslné tradice: práci s textilem - bílou ruční výšivku a plastickou kovovou výšivku. Udělení ceny je spojeno nejen s finanční odměnou, nositel tohoto ocenění je rovněž oprávněn své výrobky označovat propůjčeným logem. Paní Slováčkové, která v letošním roce slaví významné životní jubileum, srdečně gratulujeme.

slovackova

 

 

Muzeum Těšínska pokračuje v dokumentaci jevů lidové kultury

Pokračujeme v dokumentaci tradičních jevů lidové kultury na Těšínsku. Letošní projekt (2018) byl rozdělen do dvou částí – v té první zpracovávala Mgr. Monika Kupková historii výskytu tradičních gajdošských rodin v horalské oblasti Jablunkovska jako významné nositele statku lidové hudební kultury. Zároveň zmapovala současné mladé pokračovatele a nositele této tradice a natočila s nimi záznamy jejich gajdošské hry na dokumentační DVD, které bude pro všechny zájemce k nahlédnutí ve sbírkovém fondu videotéky našeho muzea.

Ve druhé části věnovaly pozornost pracovnice muzea Mgr. Eva Hovorková a Mgr. Lucie Kaminská ve spolupráci se studentkou etnografie Ústavu etnografie a folkloristiky Masarykovy univerzity v Brně Ludmily Janásové dokumentaci současného stavu lidové architekury „in sittu“ ve vytipovaných obcích na Těšínsku, Jablunkovsku a Frýdecko-Místecku. Některé byly srovnávány ve vztahu k zápisu v Seznamu nemovitých památek okresu Frýdek-Místek a Karviná ze 70. let 20. století. Byly pořízeny mnohé dokumentární fotografie jednotlivých staveb, doplněné evidenčními listy památkového ústavu Ostrava před rokem 1988 s případnou citací popisu z něj a přiloženou starší fotografií. Možná je mnohdy i srovnávací kresba učitele Báči z muzejních sbírek. Jsou tak dobře vidět rozdíly ve fyzickém stavu jednotlivých staveb, mnohdy jsme došli ke zjištění, že objekt byl již demolován.

Přesto je potěšující i obdivuhodné, kolik těchto krásných roubených chalup ještě stojí. Plánujeme jejich propagaci formou muzejních tras s výkladem či zpracování nějaké mapky dochované lidové architektury. Snad ochranné památkové zóny budou jejich dostatečnou ochranou pro budoucí generace.

 

 

Lidová architektura

Lidová architektura