slide9.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Mgr. Nela Kotásková, přírodovědkyně

Biologické invaze aneb vetřelci útočí (ZŠ, SŠ) 

Příroda našeho regionu skrývá mnoho zajímavých zástupců z rostlinné i živočišné říše. Stále častěji se však setkáváme s pojmem „invazní druh“, který je spojován s potenciálem nekontrolovatelného šíření na úkor druhů původních. Cílem přednášky je seznámit studenty s tématem biologických invazí, s nebezpečím, které mohou představovat pro krajinu i každého z nás, i ukázat různé možnosti, jak s nimi bojovat či jinak využít. Problematika je nastíněna z různých úhlů pohledu, takže si každý student může vytvořit vlastní názor.

O stromech a jejich osudech (ZŠ, SŠ)

Přednáška přibližuje posluchačům nepostradatelnost a význam stromů v přírodě. Ukazuje jejich nenahraditelnou funkci pro člověka, krajinu a jiné organismy. Zmiňuje důležitost doupných stromů jakožto domova mnoha druhů vzácných živočichů a přibližuje význam druhové skladby stromů na kvalitu lesa. Zábavným způsobem je zde nastíněn význam stromů v různých kulturách i historických obdobích. V přednášce je diskutována i základní legislativní problematika, se kterou se každý z nás může v životě setkat, např.: Co je památný strom? Můžu vedle něj stavět dům? Můžu si na své zahradě kácet stromy, jak se mi zachce? Během přednášky se posluchači seznámí s vybranými zvířaty, která jsou se stromy na Těšínsku spjata, a také s památnými stromy našeho kraje.

Fragmentace krajiny na Těšínsku (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Činností člověka se krajina postupně přetváří a dělí na stále menší a menší celky, které ztrácejí své původní kvality. Jednotlivé fragmenty neboli úlomky, zlomky či zbytky původního stanoviště jsou zpravidla odděleny konkrétními překážkami nebo většími plochami nepříznivého prostředí, které mohou představovat pro mnohé organismy nepřekonatelnou bariéru. Během přednášky se posluchači postupně seznámí s jedním ze závažných a velice složitých problémů současné ochrany přírody, jež může působit destrukčně nejen na jednotlivé druhy fauny a flóry, ale ovlivňuje také celé ekosystémy.

Ochrana přírody na Těšínsku (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Krajina naší země byla v průběhu staletí lidmi neustále přetvářena a na mnoha místech výrazně poškozena. Druhovou rozmanitost jednotlivých regionů ovlivnily nejen specifické přírodní podmínky, ale také jejich historický vývoj a současný kontext. Přednáška posluchačům nastíní vývoj krajiny a vlivy, jež formulovaly druhové složení fauny a flóry na Těšínsku. Rovněž blíže představí vybrané chráněné lokality tohoto území.

Za poklady beskydských pralesů (ZŠ, SŠ)

V malebné krajině Moravskoslezských Beskyd se můžeme setkat s několika místy málo dotčenými člověkem. Řeč je o jedlo-bukových pralesích CHKO Beskydy (NPR Razula, NPR Salajka a NPR Mionší). Jaké je typické složení beskydských lesů dnes a jak to bylo kdysi? Co se změnilo vlivem člověka? Seznámení posluchačů s krásami beskydských pralesů, jejich ochranou a druhy na ně vázanými (flóra, fauna).

Synantropní hmyz - kdo s námi sdílí domovy? (ZŠ, SŠ)

Naše domy, byty a zejména sklady jsou domovem možná až překvapivého množství dalších spolubydlících. Synantropní (s lidmi žijící) hmyz, na první pohled známý, ukrývá spoustu tajemství. Víte například, co pomáhá štěnicím být nejrozšířenějším druhem této skupiny na světě, kolik nemocí přenášejí švábi, podle čeho dostal své jméno červotoč umrlčí nebo co vše dokáží „prokousat“ skladištní škůdci? Pokud se chcete dozvědět odpovědi, a navíc získat spoustu dalších zajímavých informací o této skupině, neváhejte přijít na naši přednášku koncipovanou tak, aby zahrnovala především ty druhy, na které při troše smůly můžete narazit i u sebe doma.

Rostlina jako bytost? (ZŠ, SŠ)

Věděli jste, že rostliny mají také smysly? Že mezi nimi probíhá neustále komunikace nebo že dokonce mají paměť? Komunikace probíhá jak nad zemí, tak i pod ní. Rostlinné signály jsou všude kolem nás, je to jakási neviditelná wifi síť.  Na základě tohoto si rostliny mohou předávat různé informace, jako jsou varovné signály, čas dozrávání nebo dokonce sdílenou paměť napříč generacemi.

 

Mgr. Vendula Zbytovská, přírodovědkyně

přednášky je možno objednat do konce října 2019

Fragmentace krajiny na Těšínsku (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Činností člověka se krajina postupně přetváří a dělí na stále menší a menší celky, které ztrácejí své původní kvality. Jednotlivé fragmenty neboli úlomky, zlomky či zbytky původního stanoviště jsou zpravidla odděleny konkrétními překážkami nebo většími plochami nepříznivého prostředí, které mohou představovat pro mnohé organismy nepřekonatelnou bariéru. Během přednášky se posluchači postupně seznámí s jedním ze závažných a velice složitých problémů současné ochrany přírody, jež může působit destrukčně nejen na jednotlivé druhy fauny a flóry, ale ovlivňuje také celé ekosystémy.

Velké šelmy našich hor (ZŠ, SŠ)

Beskydy představují unikátní ekosystém nejen z hlediska různorodých přírodních podmínek, ale svým geografickým položením, jako součást karpatského oblouku, procházejí územím hned několika států. Vzniká tak vhodné prostředí pro volný pohyb nejrůznějších živočišných druhů na velké vzdálenosti. Přednáška se soustředí zejména na 3 zástupce velkých šelem, jakými jsou vlk, rys a medvěd. Nahlédneme do jejich života, zjistíme, jak se chovají a zmíníme také jejich vzájemný vztah s člověkem.

Domestikace zvířat a zkulturnění rostlin (ZŠ, SŠ)

Zvířata a rostliny sehrály důležitou roli v procesu rozvoje mnoha civilizací. Ke zdomácňování byly vhodné pouze některé z nich. Co muselo splňovat zvíře či rostlina, aby prošli zmíněným výběrem? Přednáška má seznámit posluchače s postupným cílevědomým přetvářením divoce žijících druhů organismů, počátky tohoto procesu a jeho výsledky odrážející se v našem každodenním životě. Domestikace je dlouhodobý proces trvající zpravidla po celé generace a změní divoce žijícího tvora či rostlinu v souputníka lidské populace. Změna genetické informace v organismu přizpůsobí daný druh tak, aby mohl být člověkem využit co nejefektivněji.

Kam odlétají ptáci na zimu? (ZŠ, SŠ)

Kladli jste si někdy otázku: Kam asi odlétají ptáci, když je u nás zima? Ano? Po této přednášce už nebudete tápat, kam že to odlétá čapí rodinka, popřípadě kam se poděla hejna vlaštovek, která ještě nedávno okupovala náš dům. Milióny ptáků se každoročně vydávají na dlouhou cestu za lepšími podmínkami. A proč absolvují tuto dalekou pouť 2x do roka a proč raději nezůstanou ve svých zimovištích nastálo? Cílem přednášky je přiblížit život nejen stěhovavých druhů ptáků, ale i těch, kteří zůstávají přes zimu u nás.