slide11.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Mgr. Petr Pyszko, přírodovědec

Biologie v kriminalistice (SŠ)

Pokud se budeme bavit o využití biologie ve vyšetřování zločinu, zaujímá výsadní postavení forenzní entomologie. Neslouží jen k vyšetřování smrti, ale také k odhalování jedů a drog či doby a místa, kdy došlo ke kontaminaci potravin. Jak forenzní entomologie začínala, jaké druhy hmyzu se v ní používají, jaké zacházení s tělem konkrétní druhy signalizují a co vše může tenhle typ analýzy zkreslovat, se můžete dozvědět na naší přednášce. Přednáška navíc prezentuje výsledky výzkumů provedených v rámci Moravskoslezského kraje, tedy v kontextu regionálního druhového složení. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, nejlépe 15+, její součástí mohou být také pracovní listy. Délka přednášky 1,5 h.

Naše druhy hmyzu se zajímavým příběhem (ZŠ, SŠ)

Napadlo vás někdy přemýšlet, jak se jmenuje druh brouka, kterého právě vidíte, a jak vlastně vypadá jeho život? Anebo jestli historie daného druhu nenapsala nějaký zajímavý příběh? Pokud vás odpověď na obě otázky zajímá a třeba chcete pobavit přátelé na výletě po okolí zajímavou poznámkou nejen k místům a datům, ale také k přírodě kolem, přijďte na naší přednášku. Dozvíte se v ní spoustu zajímavostí k hmyzím druhům, které žijí na území našeho kraje, ať už jsou zcela běžné nebo velmi vzácné. Přednáška je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí mohou být také pracovní listy. Může být také připravena formou terénní exkurze v okolí s představením metod odchytu a určováním odchycených zástupců hmyzu. Délka přednášky 1,5 h.

Synantropní hmyz – kdo s námi sdílí domovy? (ZŠ, SŠ)

Naše domy, byty a zejména sklady jsou domovem možná až překvapivého množství dalších spolubydlících. Synantropní (s lidmi žijící) hmyz, na první pohled známý, ukrývá spoustu tajemství. Víte například, co pomáhá štěnicím být nejrozšířenějším druhem této skupiny na světě, kolik nemocí přenášejí švábi, podle čeho dostal své jméno červotoč umrlčí nebo co vše dokáží „prokousat“ skladištní škůdci? Pokud se chcete dozvědět odpovědi, a navíc získat spoustu dalších zajímavých informací o této skupině, neváhejte přijít na naši přednášku koncipovanou tak, aby zahrnovala především ty druhy, na které při troše smůly můžete narazit i u sebe doma. Přednáška může být uzpůsobena věku posluchačů, její součástí mohou také být pracovní listy. Podle sezónních okolností a dostupnosti může být doplněna i o demonstraci živých přírodnin. Délka přednášky 1,5 h.

Noční život zvířat – na jaké noční a skrytě žijící tvory u nás můžete narazit (ZŠ, SŠ)

Po setmění se nám známá všední krajina proměňuje v cosi záhadného. Tento, pro člověka strašidelný noční svět, poskytl útočiště mnoha živočišným druhům. Ty, ve věčném boji s heslem „lov a nebuď uloven“, se přizpůsobily k životu ve tmě. Obrovské oči, výborný sluch, bezchybný čich nebo schopnost tvorby vlastního světla. To vše je pouhým zlomkem schopností těchto tvorů. Výklad představuje celou řadu nočních i soumračných živočichů z pohledu, v jakém je mnozí z nás ještě neviděli. Přednáška v délce 1,5 h se zaměřuje zejména na druhy přítomné v naší krajině a je koncipována v závislosti na věku posluchačů, její součástí jsou také pracovní listy.

Invazní druhy hmyzu v našem kraji (ZŠ, SŠ)

Původní skladba živočichů a rostlin je stále častěji narušována invazivními druhy, které jsou k nám zavlékány nebo se změnou klimatu samy přicházejí z nejrůznějších koutů světa. Odkud a kdy se u nás vzaly? Co jejich šíření napomohlo nebo je přímo způsobilo? Na jakých místech se s nimi můžeme nejčastěji setkat? A v čem spočívá jejich nebezpečí? Přednáška přinese odpověď na tyto otázky a seznámí vás se „životními“ příběhy těch nejvýznamnějších, nejzajímavějších či nejnovějších invazivních druhů hmyzu na území Těšínska.

Příroda Orlové – známá i neznámá (ZŠ, SŠ)

I příroda města poznamenaného těžbou a ležícího uprostřed velké aglomerace může mít svou hodnotu. Přednáška posluchače seznámí se změnami krajiny, jež ovlivnily dnešní podobu Orlové, s důsledky, které tyto změny měly pro přírodní podmínky území, s prvky krajiny vzniklými činností člověka, ale také s málo dotčenými částmi, které jsou dnes součástí NATURY 2000.

Mgr. Nela Kotásková, přírodovědkyně

Domestikace zvířat a zkulturnění rostlin (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Zvířata a rostliny sehrály důležitou roli v procesu rozvoje mnoha civilizací. Ke zdomácňování byly vhodné pouze některé z nich. Co muselo splňovat zvíře či rostlina, aby prošli zmíněným výběrem? Přednáška má seznámit posluchače s postupným cílevědomým přetvářením divoce žijících druhů organismů, s počátky tohoto procesu a jeho výsledky odrážející se v našem každodenním životě. Domestikace je dlouhodobý proces trvající zpravidla po celé generace a změní divoce žijícího tvora či rostlinu v souputníka lidské populace. Změna genetické informace v organismu přizpůsobí daný druh tak, aby mohl být člověkem využit co nejefektivněji.

Biologické invaze aneb vetřelci útočí (ZŠ, SŠ) 

Příroda našeho regionu skrývá mnoho zajímavých zástupců z rostlinné i živočišné říše. Stále častěji se však setkáváme s pojmem „invazní druh“, který je spojován s potenciálem nekontrolovatelného šíření na úkor druhů původních. Cílem přednášky je seznámit studenty s tématem biologických invazí, s nebezpečím, které mohou představovat pro krajinu i každého z nás, i ukázat různé možnosti, jak s nimi bojovat či jinak využít. Problematika je nastíněna z různých úhlů pohledu, takže si každý student může vytvořit vlastní názor.

Za poklady beskydských pralesů (ZŠ, SŠ)

V malebné krajině Moravskoslezských Beskyd se můžeme setkat s několika místy málo dotčenými člověkem. Řeč je o jedlo-bukových pralesích CHKO Beskydy (NPR Razula, NPR Salajka a NPR Mionší). Jaké je typické složení beskydských lesů dnes a jak to bylo kdysi? Co se změnilo vlivem člověka? Seznámení posluchačů s krásami beskydských pralesů, jejich ochranou a druhy na ně vázanými (flóra, fauna).

O stromech a jejich osudech (ZŠ, SŠ)

Přednáška přibližuje posluchačům nepostradatelnost a význam stromů v přírodě. Ukazuje jejich nenahraditelnou funkci pro člověka, krajinu a jiné organismy. Zmiňuje důležitost doupných stromů jakožto domova mnoha druhů vzácných živočichů a přibližuje význam druhové skladby stromů na kvalitu lesa. Zábavným způsobem je zde nastíněn význam stromů v různých kulturách i historických obdobích. V přednášce je diskutována i základní legislativní problematika, se kterou se každý z nás může v životě setkat, např.: Co je památný strom? Můžu vedle něj stavět dům? Můžu si na své zahradě kácet stromy, jak se mi zachce? Během přednášky se posluchači seznámí s vybranými zvířaty, která jsou se stromy na Těšínsku spjata, a také s památnými stromy našeho kraje.

Ochrana přírody na Těšínsku (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Krajina naší země byla v průběhu staletí lidmi neustále přetvářena a na mnoha místech výrazně poškozena. Druhovou rozmanitost jednotlivých regionů ovlivnily nejen specifické přírodní podmínky, ale také jejich historický vývoj a současný kontext. Přednáška posluchačům nastíní vývoj krajiny a vlivy, jež formulovaly druhové složení fauny a flóry na Těšínsku. Rovněž blíže představí vybrané chráněné lokality tohoto území.

Rostlina jako bytost (ZŠ, SŠ)

Věděli jste, že rostliny mají také smysly? Že mezi nimi probíhá neustále komunikace nebo že dokonce mají paměť? Komunikace probíhá jak nad zemí, tak i pod ní. Rostlinné signály jsou všude kolem nás, je to jakási neviditelná wifi síť.  Na základě tohoto si rostliny mohou předávat různé informace, jako jsou varovné signály, čas dozrávání nebo dokonce sdílenou paměť napříč generacemi. Po této přednášce už rostliny nebudete brát jen jako němé a nudné formy života.

Mgr. Vendula Zbytovská, přírodovědkyně

Fragmentace krajiny na Těšínsku (2. stupeň ZŠ, SŠ)

Činností člověka se krajina postupně přetváří a dělí na stále menší a menší celky, které ztrácejí své původní kvality. Jednotlivé fragmenty neboli úlomky, zlomky či zbytky původního stanoviště jsou zpravidla odděleny konkrétními překážkami nebo většími plochami nepříznivého prostředí, které mohou představovat pro mnohé organismy nepřekonatelnou bariéru. Během přednášky se posluchači postupně seznámí s jedním ze závažných a velice složitých problémů současné ochrany přírody, jež může působit destrukčně nejen na jednotlivé druhy fauny a flóry, ale ovlivňuje také celé ekosystémy.

Velké šelmy našich hor (ZŠ, SŠ)

Beskydy představují unikátní ekosystém nejen z hlediska různorodých přírodních podmínek, ale svým geografickým položením, jako součást karpatského oblouku, procházejí územím hned několika států. Vzniká tak vhodné prostředí pro volný pohyb nejrůznějších živočišných druhů na velké vzdálenosti. Přednáška se soustředí zejména na 3 zástupce velkých šelem, jakými jsou vlk, rys a medvěd. Nahlédneme do jejich života, zjistíme, jak se chovají a zmíníme také jejich vzájemný vztah s člověkem.

Ve dvou se to lépe táhne (ZŠ, SŠ)

I ve zvířecí říši se uzavírají velmi výhodná spojenectví. Jaká? Přednáška nastiňuje, jak živočichové dokáží žít ve výhodných svazcích. Věrnost není jen výsadou lidstva! I ve zvířecí říši nalezneme druhy, které celý život stráví s jedním partnerem. Proč? Hrají roli emoce nebo je to jen otázka evoluční výhody?

Domestikace zvířat a zkulturnění rostlin (ZŠ, SŠ)

Zvířata a rostliny sehrály důležitou roli v procesu rozvoje mnoha civilizací. Ke zdomácňování byly vhodné pouze některé z nich. Co muselo splňovat zvíře či rostlina, aby prošli zmíněným výběrem? Přednáška má seznámit posluchače s postupným cílevědomým přetvářením divoce žijících druhů organismů, počátky tohoto procesu a jeho výsledky odrážející se v našem každodenním životě. Domestikace je dlouhodobý proces trvající zpravidla po celé generace a změní divoce žijícího tvora či rostlinu v souputníka lidské populace. Změna genetické informace v organismu přizpůsobí daný druh tak, aby mohl být člověkem využit co nejefektivněji.

Kam odlétají ptáci na zimu? (ZŠ, SŠ)

Kladli jste si někdy otázku: Kam asi odlétají ptáci, když je u nás zima? Ano? Po této přednášce už nebudete tápat, kam že to odlétá čapí rodinka, popřípadě kam se poděla hejna vlaštovek, která ještě nedávno okupovala náš dům. Milióny ptáků se každoročně vydávají na dlouhou cestu za lepšími podmínkami. A proč absolvují tuto dalekou pouť 2x do roka a proč raději nezůstanou ve svých zimovištích nastálo? Cílem přednášky je přiblížit život nejen stěhovavých druhů ptáků, ale i těch, kteří zůstávají přes zimu u nás.

Ze života netopýra (ZŠ, SŠ)

Netopýr – tajemný tvor noci. Jediný aktivně létající savec patřící do řádu letounů. Velice zajímavá je jejich schopnost orientace. Ačkoliv se říká, že jsou netopýři slepí, jejich orientační smysl je velice přesný a pohybují se dokonale. Využívají tzv. echolokaci, což znamená, že jsou schopni navigovat se pomocí vlastního sluchu. Netopýr je z hlediska legislativy České republiky zařazen mezi zvláště chráněné živočichy. Úbytek netopýrů je dán neustálým přeměňováním krajiny lidmi. Cílem přednášky je nastínit ekologii vybraných druhů netopýrů a poukázat na fakt, že si tento malý létající savec zaslouží více pozornosti.