slide1.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Mgr. Nela Kotásková, Ph. D., přírodovědkyně

O stromech a jejich osudech (ZŠ, SŠ)

Přednáška o nepostradatelnosti a významu stromů v přírodě. Ukazuje jejich nenahraditelnou funkci pro člověka, krajinu a jiné organismy. Zmiňuje důležitost doupných stromů jakožto domova mnoha vzácných živočichů a přibližuje význam druhové skladby stromů na kvalitu lesa. Nastíníme význam stromů v různých kulturách i historických obdobích. Seznámení s vybranými zvířaty, která jsou se stormy na Těšínsku spjata,
a také s památnými stromy našeho kraje.

Vývoj lesů Těšínských Beskyd (SŠ)

Podoba lesů v horských oblastech Těšínska se v průběhu několika posledních staletí dost změnila. Z velké části za tuto proměnu může lidská činnost v lesích, dnes se můžeme setkat jen s několika místy málo dotčených člověkem. Přednáška tak posluchačům přibližuje formou příběhu nejvýznamnější zásahy do lesních ekosystémů Těšínských Beskyd. Jaké je typické složení beskydských lesů dnes a jak to bylo kdysi? Co se změnilo vlivem člověka?

Ochrana přírody na Těšínsku
(2. stupeň ZŠ, SŠ)

Krajina naší země byla v průběhu staletí lidmi neustále přetvářena a na mnoha místech výrazně poškozena. Druhovou rozmanitost jednotlivých regionů ovlivnily nejen specifické přírodní podmínky, ale také jejich historický vývoj a současný kontext. Přednáška posluchačům nastíní vývoj krajiny a vlivy, jež formulovaly druhové složení fauny a flóry na Těšínsku. Rovněž blíže představí vybrané chráněné lokality tohoto území.

Biologické invaze aneb vetřelci útočí (ZŠ, SŠ)

Příroda našeho regionu skrývá mnoho zajímavých zástupců z rostlinné i živočišné říše. Stále častěji se však setkáváme s pojmem „invazní druh“, který je spojován s potenciálem nekontrolovatelného šíření na úkor druhů původních. Cílem přednášky je seznámit studenty s tématem biologických invazí, s nebezpečím, které mohou představovat pro krajinu i každého z nás, i ukázat různé možnosti, jak s nimi bojovat či jinak využít.

Synantropní hmyz - kdo s námi sdílí domovy? (ZŠ, SŠ)

Naše domy, byty a zejména sklady jsou domovem možná až překvapivého množství dalších spolubydlících. Synantropní (s lidmi žijící) hmyz, na první pohled známý, ukrývá spoustu tajemství. Víte například, co pomáhá štěnicím být nejrozšířenějším druhem této skupiny na světě, kolik nemocí přenášejí švábi, nebo co vše dokáží „prokousat“ skladištní škůdci? Seznámíte se předevšía těmi druhy, na které při troše smůly můžete narazit i u sebe doma.

Vztahy a komunikace v přírodě
(2. stupeň ZŠ, SŠ)

Přednáška posluchače provází světem rostlin a živočichů, kteří spolu žijí v neustálých interakcích. Vztahy v přírodě jsou velmi složité, je to neustálý boj o přežití, honba za lepšími životními podmínkami. Některé druhy se proto rozhodly si tento boj trochu usnadnit a „domluvit se“ na vzájemné spolupráci (mutualismus) nebo naopak využít toho druhého ve svůj prospěch (parazitismus). Přednáška se snaží na vybraných příkladech vysvětlit nejen propojenost všech živých organismů a jejich vzájemnou závislost, ale ukazuje také, jak tenká může být v přírodě hranice mezi „přátelstvím“ a „nepřátelstvím“.

 

Mgr. Karolína Ondřeková, přírodovědkyně

Jak zásahy do řek mění naši krajinu
(2. stupeň ZŠ, SŠ)

Řeky představují jeden ze základních prvků naší krajiny. Ačkoliv se může zdát, že zásahy s nimi spojené (narovnání říčního koryta, tvorba přivaděčů, výstavba jezů a vodních elektráren aj.) se nijak zvlášť v krajině neprojevují a člověk jako takový je nepocítí, není tomu tak. Změny, které se vytváří v krajině, jsou často dlouhotrvajícího charakteru. Mohou, ale nemusí se projevit hned, a po desítkách let od provedené změny si najednou lidé říkají, jak k tomu došlo?

Sucho – zdá se Vám, že se nás netýká? (ZŠ, SŠ)

Sucho je aktuální problém, se kterým se potýkají nejen mnohé národy v zahraničí, ale i my na Těšínsku. Mohlo by se zdát, že tomu tak není, ale sucho je zákeřný problém, číhá a projeví se znenadání. Proč tomu tak je? A jaké jsou příčiny sucha u nás?