staticka-z-dejin-muzea.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Muzeum Těšínska vydalo první letošní číslo již 62. ročníku časopisu Těšínsko. S ohledem na stoleté výročí sedmidenní války, krátkého, avšak významného vojenského střetnutí československých a polských vojsk o území Těšínské Slezska v lednu 1919, přináší historik Daniel Korbel nové skutečnosti o bojích, které se odehrály nedaleko dnešní Karviné u Malých Kunčic a Žibřidovic. Byť toto střetnutí nebylo největším v rámci tohoto vojenského konfliktu, rychlé zničení polského oddílu vedeného kapitánem Cezarym Hallerem donutilo plukovníka Franciszka Ksaweryho Latinika k vydání rozkazu o spěšném ústupu k řece Visle a vzdání se města Těšína bez boje. Autor na základě využití mnoha pramenů vyvrací řadů mýtů o průběhu této krvavé epizody sedmidenní války a okolnostech smrti polských důstojníků, např. kapitána Hallera či poručíka Henryka Tauba, jemuž byl v loňském roce polským prezidentem udělen in memoriam Rytířský kříž Řádu znovuzrození Polska.

Na tuto studii volně navazuje stať Lenky Novákové, jež popisuje vznik pomníku připomínajícího památku padlých vojínů ze sedmidenní války a dalších obětí sporu o Těšínsko z let 1918–1920. Provizorní dřevěný pomník, který byl v Orlové postaven v roce 1919, nahradil o devět později monument z dílny akademického sochaře Václava Žaluda s názvem Zelený vykřičník nad Orlovou. Vedle pomníku byly uloženy ostatky 47 vojáků a osmi obětí plebiscitních bojů. Sousoší pomníku bylo zlikvidováno během polského záboru v říjnu 1938 a k jeho obnovení přes veškerou snahu dosud nedošlo.

Válečným událostem, které se rovněž dotkly území Těšína, respektive spíše následkům konfliktu Rakouska s Pruskem z let 1740–1742, se věnuje Michal Kubica. Podrobně líčí, jak postupovala tzv. rozhraničovací komise při stanovení průběhu státní hranice Těšínského knížectví po vyhlášení berlínského míru. O podobě hranic na Těšínsku a Kysucích, tentokrát v roce 1938, píše na základě rozboru dvou zajímavých dobových map Zbyšek Ondřeka. V souvislostech připomíná i zábor těchto území polskými jednotkami po vyhlášení mnichovské dohody.

Mimo výše uvedené přináší aktuální číslo časopisu Těšínsko dalších 21 delších i kratších příspěvků, v nichž se autoři věnují různým tématům z dějin Těšínského Slezska, vlastivědě a přírodě, např. padesátileté historii konání Slezských dnů, obnovenému kříži v Lipinském lese ve Frýdků či floristickému výzkumu vrcholu Girové, poznamenaného před nedávnem jedním z nejmasivnějších sesuvů půdy v České republice.

Objednat si ho můžete zde. Časopis Těšínsko je také k dostání ve všech pobočkách Muzea Těšínska. Předplatné časopisu Těšínsko je součástí členství v Klubu Muzea Těšínska.