V původní těšínské krajině dřív stávaly malebné dřevěnky a kolem nich dřevěná hospodářská stavení. Domy sloužily mnoha generacím, takže srubová konstrukce musela umožnit výměnu jednotlivých prvků. Základní stavební technikou bylo roubení. Užívalo se mimořádně silných netesaných trámů, protože byly odolnější vůči vlhkosti. Ty se podélně štípaly nebo častěji řezaly na půlky. Používalo se převážně smrkové, méně jedlové dřevo a na prahové trámy někdy i dub. Trámy se ložily rovnou stranou dovnitř místnosti a zaoblenou netesanou ven. V rozích byly konce spojeny na dvojité zámky – zomky – a jejich konce přesahovaly asi 10 cm. Tradiční domy byly málokdy podezděny, jen pod rohy staveb se kladly ploché kameny. V průběhu 19. století se začalo uplatňovat přitesávání trámů a později se tesání půlených trámů stalo pravidlem. Místní řemeslníci dosáhli dokonalosti v přesném, téměř stolařsky dokonalém způsobu opracování. Spáry mezi trámy byly utěsňovány mechem a hlínou.
Takto zachytil lidovou architekturu zakladatel muzea v Českém Těšíně Ladislav Báča (1908–1990) ve svých kresbách. Máte ve své obci ještě původní dřevěné stavby nebo jejich torza? Napište nám, kam se máme vypravit, abychom zdokumentovali poslední střípky lidové architektury na Těšínsku, buď na facebook MT přímo pod příspěvek z 22. 6., nebo na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Děkujeme