Římskokatolická farnost Třinec v současné době realizuje po bezmála 60 letech výměnu střešní krytiny hlavní věže farního kostela sv. Alberta v Třinci. V rámci opravy věže byl v úterý 23. dubna 2024 snesen věžní kříž a makovice. V makovici bylo nalezena uzavřená plechová schránka a poskládaná obálka. Dne 26. dubna 2024 proběhlo na třinecké faře seznámení se s obsahem nálezu. Přítomni byli třinecký farář František Vrubel, frýdecký děkan Rudolf Sikora, zástupce farníků a koordinátor opravy Wiesław Wania, historikové z Muzea Těšínska David Pindur a Radim Jež, který navíc celou akci dokumentoval.
Nejprve byla rozbalena poškozená obálka. Uvnitř se nacházel poškozený lístek s datem 24. září 1884 s podpisy řemeslníků, kteří tehdy prováděli práce na hlavní věži. Následně byla mechanicky šetrně otevřena uzavřená schránka. Její obsah předčil očekávání přítomných. Nacházely se zde v neporušeném stavu písemnosti a fotografie, které byly do ní vloženy u příležitosti posvěcení vyzdvižení kříže na věž v neděli 21. září 1884. Světlo světa tedy spatřily po bezmála 140 letech a jsou cenným pramenem k počátkům samotného třineckého kostela. Obsáhlý pamětní spis v německém jazyce nese datum 21. září 1884 a je pod ním podepsán projektant kostela Albin Theodor Prokop (1835–1916), stavební rada a vedoucí stavebního oddělení Těšínské komory. V dokumentu popisuje poměrně podrobně okolnosti počátku stavby, její průběh i zainteresované osoby. Albin Theodor Prokop přiložil také svou vizitkovou fotografii. Další fotografie náleží arcivévodovi Albrechtu Habsbursko-Těšínskému (1817–1895), který nechal jako vlastník Těšínské komory a fundátor a patron nově vzniklé třinecké farnosti kostel postavit.
Tři další přiložené fotografie zobrazují těšínského stavitele Fritze (Friedricha Eugena) Fuldu (1841–1909), který stavěl tento kostel, rytíře Rudolfa Walchera-Uysdala (cca 1839–1917), tehdejšího ředitele Těšínské komory, a Franze Obtulowicze (1832–1897), ředitele třinecké koksovny a dlouholetého starostu obce Třinec. Všechny nalezené fotografie jsou podepsány vyobrazenými osobnostmi. Po ohledání byl nález předán k dalšímu vyhodnocení a uložení do Muzea Těšínska.
Z historického a dokumentačního hlediska se jedná o velmi hodnotný nález pro farnost i město Třinec a celý region. Obsah paměťové schránky přímo souvisí se zakladateli a staviteli kostela, kteří navíc patřili k politickým a společenským elitám Těšínska druhé poloviny 19. století. Obsahovou stránku věci násobí velmi dobrý fyzický stav kabinetních fotografií a písemností. K odbornému vyhodnocení nálezu se v budoucnu vrátíme na stránkách našeho časopisu Těšínsko.
Kostel sv. Alberta v Třinci byl vybudován jako novogotická stavba z červených cihel v letech 1883–1884 stavební firmou Fritze Fuldy z Těšína podle projektu výše zmíněného Albina Theodora Prokopa, který je autorem několika dalších církevních i světských staveb na Těšínsku. Základní kámen byl položen a posvěcen 2. října 1882. Zakladatelem kostela a nové farnosti byl tehdejší těšínský kníže, arcivévoda Albrecht. Farnost Třinec vznikla v roce 1885 vydělením z původní farnosti Horní Líštná (dnes Leszna Górna, Polsko). Dokončený chrám sv. Alberta byl posvěcen 27. září 1885 světícím biskupem Franciszkem Sniegoněm z Těšína.