Kalendárium

Dne 26. června 1969 zemřel v Ostravě Rudolf Prokop, výtvarník a malíř. Narodil se 10. října 1926 v Českém Těšíně. V letech 1942–1945 studoval na Umělecko-průmyslové škole ve Zlíně. Pak působil v ateliérech animovaného filmu tamtéž, kde spolupracoval s Hermínou Týrlovou a byl spoluautorem filmu Vzpoura hraček. Od konce 50. let 20. století se věnoval malbě. Svou tvorbou se výrazně podílel na významné etapě tzv. ostravského neorealismu. Maloval obrazy z prostředí stavbařů a havířů či ostravských předměstí. Vystavoval v rámci tvůrčích skupin (Ostrava, Kontrast) i samostatně. Jeho obrazy se nacházejí ve sbírkách Galerie výtvarného umění v Ostravě.       

Dne 28. června 1914 byl spáchán v Sarajevu atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este, následníka rakousko-uherského trůnu. Během vojenské přehlídky byla kolona vozů s arcivévodou a jeho chotí Žofií Chotkovou zasažena bombovým útokem, jenž se však nezdařil. Manželský pár byl krátce poté zastřelen srbským separatistou Gavrilo Principem. Atentát se stal záminkou k vyhlášení války Rakouska-Uherska Srbsku a je považován za jednu z příčin vypuknutí první světové války.

Dne 24. června 1908 se narodil v Rohozné (okres Svitavy) Ladislav Báča, pedagog, vlastivědný a národopisný pracovník, výtvarník. Učitelství se věnoval plných 40 let. Začínal v Českém Těšíně na základní škole na Komenského ulici. Zasadil se o obnovení muzejní tradice na Těšínsku a o založení muzea v Českém Těšíně 11. června 1948, dnešního Muzea Těšínska, jehož 72. výročí existence si v tomto měsíci rovněž připomínáme. Do roku 1963 vykonával funkci správce muzea a ředitele. Svými prvotními sběry vytvořil především základ národopisných sbírek. Zasloužil se také o publikační a vydavatelskou činnost (Zprávy o činnosti muzea a vlastivědný časopis Těšínsko). V roce 1968 pracoval jako člen přípravného výboru pro obnovu Matice Slezské a jejího oblastního výboru pro Těšínsko v Českém Těšíně. V letech 1969–1985 působil rovněž v organizačním štábu Slezských dnů. Své výtvarné nadání uplatnil především v perokresbách, které jsou i dnes hodnotným dokladem dokumentace lidové architektury Těšínska.

Dne 7. června 1959 bylo otevřeno Krajské arboretum v Novém Dvoře u Opavy jako součást dnešního Slezského zemského muzea. Jednalo se o čtvrté arboretum na území Československé republiky a jediné v československém Slezsku. Vznik arboreta je úzce spjat s bývalým majitelem novodvorského panství Quido Riedlem (1878–1946). Za svého působení v Novém Dvoře (1906–1928) vytvořil na nevelké ploše 1,8 ha s vytříbeným vkusem přírodně-krajinářský park, ve kterém bylo pěstováno na 500 druhů a kultivarů domácích a cizokrajných dřevin. Po odchodu Quido Riedla z Nového dvora v roce 1928 značně utrpěla jak architektonická koncepce parku tak celkově péče o něj. V poválečném období se v areálu novodvorského panství vystřídalo mnoho správců a park postupně pustl. Ke změně došlo až v roce 1958, kdy byl tento dendrologicky cenný parkový objekt (vč. zahrady pod zámkem) postoupen Slezskému zemskému muzeu, a to zde zřídilo arboretum. S odstupem takřka 100 let je zde i dnes možné obdivovat výsadby douglasek, cedrů, cypřišků, zeravů a jalovců, ale také nejstarší výsadby pěnišníků. Řada cenných dřevin se dochovala v historické části do dnešní doby a mnohé z nich jsou významnými introdukcemi v Evropě i v ČR. V současné době plocha arboreta zaujímá 23 ha.

Dne 13. června 1946  zemřel v Lyžbicích (část Třince) Jan Matula, polský učitel a ředitel školy. Narodil se 26. ledna 1875 v lokalitě Gumna (Humna) na Těšínsku. Vystudoval učitelský ústav v Těšíně a poté nastoupil na učitelské místo polské školy v Lyžbicích, později se zde stal ředitelem. V Lyžbicích působil celý svůj život, angažoval se v polském společenském i politickém životě, psal obecní a školní kroniku. Za svůj život shromáždil sbírku českých, polských a německých knih regionální literatury, tzv. silesiaka. Po jeho smrti byla bohužel tato sbírka rozdělena do několika institucí, tudíž se nedochovala jako celek. Jedna její část vytvořila základ muzejní studijní knihovny Silesia Muzea Těšínska.

6. června 1937 byla slavnostně uvedena do provozu českotěšínská nemocnice (Městská nemocnice v Českém Těšíně). Výstavba probíhala od roku 1933. Prvním ředitelem se stal Štěpán Brož, jenž působil jako přednosta chirurgického oddělení. V současné době je nemocnice součástí skupiny největšího soukromého poskytovatele zdravotní péče ve střední Evropě. Zajišťuje zdravotní a sociální služby občanům Českého Těšína a spádového regionu v oblasti zajišťování zdravotní péče. 

26. června 1932 proběhlo slavnostní položení základního kamene gymnázia v Českém Těšíně na Frýdecké ulici. Akt provedl starosta města Josef Koždoň za přítomnosti ministra školství a národní osvěty dr. Ivana Dérera a za účasti všech místních českých korporací. Budova byla předána do užívání v roce 1935. Byla postavena podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera ve funkcionalistickém stylu.