Kalendárium

Dne 3. května 1984 zemřel v Šenově Vilém Wünsche, akademický malíř. Narodil se 1. prosince 1900 v Šenově. Pocházel z hornické rodiny a sám se vyučil důlním zámečníkem. V roce 1922 byl přijat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté na Akademii výtvarných umění tamtéž. Byl žákem Maxe Švabinského, na jehož doporučení obdržel v roce 1928 studijní stipendium v Paříži. Studia ukončil v roce 1931, vrátil se na Ostravsko a trvale se usídlil v Šenově. V jeho výtvarné tvorbě se objevují četné náměty z hornického prostředí. Počátkem druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, odkud byl propuštěn. Hrůzné výjevy z tohoto prostředí, působící velmi expresivně, zobrazil v celé sérii obrazů. Po válce pokračoval v linii dosavadní tvorby, kterou námětově rozšířil o ostravskou vedutu a krajinomalbu. Jeho jméno nese výstavní síň Kulturního domu Leoše Janáčka v Havířově.

23. května 1897 se narodil v Útěchovicích pod Stražištěm (okres Pelhřimov) František Slabihoudek, lékař a významný zdravotnický pracovník na Ostravsku. Od roku 1925 žil v Ostravě. Ve své praxi se zaměřil na oblast sociálního zdravotnictví. Jako vedoucí lékař veřejné zdravotnické pojišťovny působil v Masarykově lize proti tuberkulóze, angažoval se i v tzv. Domu zdraví. V letech 1951–1955 byl ředitelem Okresního ústavu národního zdraví v Ostravě a Bohumíně. Vybudoval a vedl ústav sociálního lékařství na Palackého univerzitě v Olomouci. Zemřel 14. dubna 1963 v Ostravě.

Dne 1. května 1814 bylo v Opavě založeno Gymnazijní muzeum (Troppauer Gymnasialmuseum). U jeho zrodu stáli gymnazijní profesor Faustin Ens, penzionovaný hejtman Franz von Mükusch von Buchberg a opavský purkmistr Johann Joseph Schößler. Muzeum s převážně přírodovědným zaměřením bylo otevřeno v objektu bývalé jezuitské koleje. Stalo se tak jednou z nejstarších institucí svého druhu v českých zemích a bylo předchůdcem dnešního Slezského zemského muzea.

13. května 1862 se narodil v Bruzovicích Josef Mojžíšek, učitel a sběratel lidových písní z Těšínska. Za 54 let sběratelské činnosti soustředil 957 lidových písní z 69 obcí. Působil jako učitel ve Vyšních Lhotách a Ostravě. V roce 1893 se podílel na založení pěveckého spolku Záboj. Zemřel 9. května 1938 v Ostravě-Zábřehu.

Dne 19. května 1653 zemřela kněžna Alžběta Lukrécie z rodu těšínských Piastovců. Narodila se 7. června 1599. Byla dcerou Adama Václava a kuronské vévodkyně Alžběty Kettlerové. Spolu s otcem a sourozenci konvertovala v roce 1609 ke katolicismu. V roce 1618 byla provdána proti své vůli za Gundakara z Lichtenštejna. Jejich manželství nebylo šťastné, od roku 1625 žili manželé ve formálním odloučení. Po smrti svého bratra Fridricha Viléma († 1625) se ujala jako poslední z rodu této větve Piastovců vlády v Těšínském knížectví. Během jejího panování bylo Těšínsko několikrát zplundrováno vojsky v průběhu třicetileté války, což následně vedlo k hospodářskému úpadku země, která po její smrti připadla jako odumřelé léno českému králi.