Kalendárium

4. března 1941 bylo vyhlášeno nařízení Heinricha Himmlera, které řešilo nacistickou národnostní politiku pro oblasti vtělené do Německé říše – tedy i pro podstatnou část Těšínského Slezska. Zápisem do tzv. německého národního soupisu – Deutsche Volksliste (DVL), zkráceně volkslista – jedinec stvrzoval, že se hlásí k německé národnosti.

23. března 1830 se v Jablunkově narodil Alois Eisenberg, politik a advokát. Byl poslancem slezského zemského sněmu. Prosazoval zrovnoprávnění češtiny a polštiny s němčinou ve Slezsku, žádal jejich ustanovení za zemské jazyky. Zemřel 5. 8. 1913 v Białe (Polsko).

18. března 1872 byla zprovozněna celá Košicko-bohumínská dráha v délce 368,6 km. Vedla z Bohumína přes Karvinou, Těšín a Třinec Jablunkovským průsmykem dále na Slovensko. Ředitelství pro rakouskou část sídlilo v Těšíně. Po vzniku ČSR v roce 1918 se stala jedinou spojnicí českých zemí s východním Slovenskem. To bylo jedním z důvodů, proč v roce 1920 připadlo ČSR předměstí Těšína za řekou Olší s nádražím Košicko-bohumínské dráhy.

15. března 1785 zuřil požár v centru Těšína a zničil až do základů 10 domů, vesměs dřevěných, mezi nimi také zájezdní hostinec U Modré hvězdy na tehdejším Fryštátském předměstí.

12. března 1853 byl posvěcen základní kámen původní budovy kláštera alžbětinek v Jablunkově. O založení kláštera s nemocnicí se zasloužil tamější farář P. Vavřinec Piontek (1762–1855). První dvě sestry tam přišly z kláštera v Těšíně. Stavba byla dokončena roku 1855. Následně byla přistavěna klášterní kaple Svaté Rodiny. Klášter však měl nevýhodnou polohu na břehu řeky Olše a často byl stíhán povodněmi, proto byl vybudován moderní objekt na návrší nad městem. Stavba probíhala v letech 1926–1932 podle návrhu architekta Eugena Fuldy.