slide6.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Dne 3. července 1854 se narodil v Hukvaldech Leoš Janáček, skladatel, folklorista, hudební pedagog a teoretik. Základy hudebního vzdělání získal pod vedením Pavla Křížkovského v klášterní škole ve Starém Brně. Krátce studoval na konzervatořích v Lipsku a ve Vídni. Od roku 1865 žil trvale v Brně, ale své rodiště pravidelně navštěvoval. Jeho styl byl velmi osobitý a originální. Je ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska. Světově proslul díky svým operám, kromě jiných kvůli velkému úspěchu opery Její pastorkyňa (Jenůfa). Také jeho orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta, symfonická báseň Taras Bulba a komorní skladby, především smyčcová kvarteta, si získala velké uznání. Zemřel 12. srpna 1928 v Ostravě.

Dne 8. července 1872 se narodil v Těšíně Eugen Friedrich Fulda, stavitel, architekt a politik. Roku 1903 převzal stavitelskou rodinnou firmu se sídlem v Albrechtově aleji č. 12 (dnešní Masarykovy sady v Českém Těšíně). Podařilo se mu ji značně rozšířit. V roce 1928 se stala komanditní společností. Firmou byla vystavěna řada domů jak na obou březích Olše, tak v celém východním Slezsku. V roce 1930 měla firma své pobočky v Třinci, Karvinné, Fryštátě a Jablunkově. Vedle obytných a obchodních domů stavěla i úřední budovy, školy, kostely a divadla. Zabývala se také průmyslovými stavbami – např. v Třineckých železárnách to byly železobetonové stavby různého druhu, stavby komínů či vyzdívání vysokých pecí. Roku 1933 firma svou činnost zastavila. Fulda předsedal živnostenskému spolku a byl členem různých dobročinných a kulturně vzdělávacích organizací. Do roku 1927 stál v čele tzv. Německé národní rady pro Těšínsko. Zemřel 15. ledna 1942 v Těšíně.

Dne 12. července 1928 byl položen základní kámen ke sborovému domu Českobratrské církve evangelické (resp. Českoslezského evangelického sboru a. v.) na Frýdecké ulici v Českém Těšíně. Bohoslužby českých evangelíků se ve městě konaly v provizorních prostorách již od roku 1921. Projekt vypracoval českotěšínský stavitel Eduard David. Jde o budovu ve stylu architektonického kubismu, její rizalit je řešen na způsob dvouvěžového chrámového průčelí. Stavba byla s nemalými finančními těžkostmi dokončena během následujícího roku. K slavnostnímu posvěcení došlo 16. července 1929. Objekt dnes užívá Církev bratrská.

Dne 15. července 1838 proběhlo posvěcení kostela sv. Jindřicha v Petřvaldě. K slavnosti připutovalo do Petřvaldu, který byl tehdy ještě součástí farnosti Šenov, kromě farníků také mnoho procesí ze širokého okolí. Nový chrám posvětil tehdejší frýdecký farář Pavel Prutek, který zastával úřad generálního vikáře pro rakouskou část vratislavské diecéze. Objekt nezvyklého oktogonálního půdorysu byl postaven pod vedením těšínského stavitele Ondřeje Kmenta v letech 1835–1837. O jeho výstavbu se zasloužil hrabě Jindřich-Larisch-Mönnich, držitele karvinského panství, k němuž Petřvald náležel.

Dne 6. 7. 1859 se narodila Blandina Čížková, redaktorka, spisovatelka a knihovnice. V roce 1894 byla pověřena vydáváním Novin Těšínských, kde působila do roku 1911. Nebyla pouze vydavatelkou, ale také redaktorkou. Později pracovala jako knihovnice v Místku. Podílela se také na výpravě národopisného vlaku z Těšínska na Národopisnou výstavu v Praze v roce 1895. Zemřela 25. 4. 1925 v Místku.

Dne 30. 7. 1590 se na zámku v Polské Ostravě (dnešní Slezskoostravský hrad) sešli těšínští stavové a žádali pro sebe větší svobodu a prezentovali své podmínky na úpravu poměrů v zemi. V devíti článcích vyslovili své stížnosti a přání a s deklarací vyslali své zástupce Františka Mléčka z Jílovnice a Jiřího ml. Sobka z Kornic do Trenčína za Sidonií Kateřinou, vdovou po Václavu III. Adamovi. Těšínská kněžna stavovské požadavky přijala. Následující rok tuto stavovskou deklaraci a zemské zřízení potvrdil císař Rudolf II.

31. července 1966 byla slavnostně otevřena finská sauna v Komorní Lhotce. V té době byla jedinou klasickou finskou saunou na Těšínsku. O její vybudování se zasloužila organizace Červeného kříže v Komorní Lhotce a Hnojníku a MUDr. Josef Rozmanit. Sauna se stala vyhledávanou návštěvníky z blízkého i vzdálenějšího okolí.

Dne 25. července 1954 byl v Těšíně slavnostně otevřen Most družby a přátelství mezi dnešním Polskem a Českou republikou, procházející přes řeku Olši.