slide13.jpg

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Dne 1. ledna 1949 vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení (č. 280/1948 Sb.), přijatý Národním shromážděním Československé republiky 21. prosince 1948. Území českého Slezska bylo rozděleno do dvou krajů – Ostravského a Olomouckého. V Ostravském kraji zůstalo ze Slezska celé území okresů Bílovec, Český Těšín, Karviná, Hlučín, Krnov, Ostrava a Opava a části území okresů Místek a Nový Jičín. V Olomouckém kraji pak území okresů Bruntál a Jeseník.  

Dne 1. ledna 1829 se narodil v dnešní místní části Karviné-Dolech Carl Hudzietz, arcikněz, generální vikář východní části vratislavské diecéze, čestný člen vratislavské kapituly. Studoval gymnázium v Těšíně a teologii v Olomouci. Krátce působil ve funkci kaplana v (Starém) Bohumíně a v letech 1854–1860 ve Fryštátě. Poté se stal po dobu čtyř let vychovatelem hraběte Jindřicha Larisch-Mönnicha. Od roku 1864 byl ustanoven fryštátským farářem. Zasloužil se o zvelebení farního kostela povýšení sv. Kříže, angažoval se ve fryštátském školství, dvakrát neúspěšně kandidoval do slezského zemského sněmu. V roce 1898 jej ustanovil papež Lev XIII. papežským prelátem. Zemřel ve Fryštátě 17. února 1902.

Dne 21. ledna 1814 zemřel v Těšíně Leopold Jan Šeršník, historik, osvícenec, jezuita, nejvýraznější představitel kulturního života na Těšínsku přelomu 18. a 19. století. Narodil se 1. března 1747 v Těšíně. Pocházel z vážené katolické měšťanské úřednické rodiny. V roce 1764 vstoupil do jezuitského řádu. Řádová teologická studia dokončil na pražské univerzitě a roku 1774 byl vysvěcen na kněze. Do Těšína se vrátil v roce 1776. První období jeho zdejšího působení bylo spjato s pedagogickou prací, až později se zabýval literární a sběratelskou činností. Nejcennějším odkazem jeho úsilí se stala knihovna, první a na dlouhou dobu jediná na území Těšínského Slezska. Šeršník knihovnu rozšířil o sbírky přírodovědné, uměleckohistorické a archivní, jež byly veřejnosti zpřístupněny roku 1802. Stal se tak zakladatelem nejstaršího muzea v zemích Koruny české a jednoho z nejstarších muzeí v habsburské monarchii.

4. ledna 1903 vyšla beletristická příloha Besedy Času s podtitulem Slezské číslo. Redaktor Jan Herben ji sestavil z básní, které mu zasílal Vladimír Vašek od roku 1899. Do měsíce následovalo knižní vydání Slezského čísla. Roku 1909 byla sbírka poprvé vydána jako Slezské Písně.