Kalendárium

Dne 13. srpna 1964 zemřel v Praze Jindřich Urbánek,  lékař, pedagog a vědecký pracovník, zakladatel českého pracovního lékařství. Narodil se v Opavě 6. července 1884. Od roku 1930 byl ředitelem závodní nemocnice Vítkovických železáren. Zabýval se problematikou pracovního lékařství a chorob z povolání. Vybudoval ambulanci pro plicní nemoci a silikózu v Ostravě, prosadil přijímací a preventivní prohlídky zaměstnanců, zavedl bezplatné ošetřování a vydávání léků pro nezaměstnané. V roce 1933 prosadil vytvoření odboru pro studium chorob z povolání při Spolku lékařů českých. V letech 1945–1958 byl docentem vnitřního lékařství I. chirurgické kliniky Univerzity Karlovy, vedoucí laboratoře pro výzkum tuberkulózy. V roce 1947 organizoval II. sjezd pracovního lékařství, který měl velký ohlas v cizině. Zabýval se historií nemocnic ve Slezsku.

Dne 12. srpna 1932 zemřel Hermann Joseph Hinterstoisser, lékař a vrchní zdravotní rada. Narodil se 7. prosince 1861. Vystudoval lékařskou fakultu vídeňské univerzity. Byl ředitelem, šéflékařem a přednostou chirurgického a gynekologického oddělení Všeobecné nemocnice evangelické náboženské obce v Těšíně (1892). Nemocnice byla v roce 1903 převzata do správy Země slezské a díky jeho působení se stala prestižním zdravotnickým zařízením nejen na území Slezska. Významně se podílel na organizaci a řízení zdravotnictví ve Slezsku. V letech 1902–1908 byl členem zdravotní rady pro Slezsko v Opavě a 1908–1920 centrální zdravotní rady ve Vídni. Byl zakladatelem sdružení východoslezských lékařů v Těšíně.

Dne 8. srpna 1926 byla ukončena Průmyslová, živnostenská, kulturní a hospodářská výstava Těšínska a Ostravska v Orlové. Zahájena byla 27. června na výstavišti, jež bylo k tomuto účelu vybudováno mezi židovskou synagogou a výdušnou jámou. Další expozice byly umístěny v sedmi školách a v Báňském domě. Návštěvnost přesáhla 100 000 lidí, výstava zviditelnila město i region v celém státě.

Dne 3. srpna 1817 se narodil ve Vídni Albrecht Friedrich Rudolf Habsburg-Lothringen. Pocházel z panovnického rodu, jenž držel Těšínskou knížecí komoru. Věnoval se především vojenské činnosti, byl mj. vrchním velitelem rakouské armády a od roku 1869 generálním inspektorem vojsk. Do správy panství příliš nezasahoval, přesto majetek značně rozšířil, což se projevilo zejména v rozvoji arcivévodských průmyslových a důlních závodů ve Slezsku a Haliči. V roce 1862 získal pro Těšínskou knížecí komoru první kamenouhelný důl – jámu Gabriela v Karviné. Zemřel 18. února 1895 v jihotyrolském Arcu. 

Dne 20. srpna 1609 byl vydán Rudolfův majestát pro Slezsko. Povoloval ve Slezsku luterské vyznání augšpurské konfese a zrovnoprávňoval je plně s katolictvím. Katolické církvi byl přitom zajištěn její pozemkový majetek. Obě vyznání směla volně budovat školy a kostely a konat bohoslužby. Zároveň s majestátem si slezské stavy vynutily slib, že volba vrchního slezského hejtmana má být omezena pouze na světská knížata a nemá jím být již vratislavský biskup.

Dne 6. 8. 1944 příslušníci těšínského gestapa a němečtí četníci zatýkali a popravovali obyvatele Životic a okolí, kteří nebyli německými státními příslušníky. Motivem životické tragédie, která si vyžádala životy 36 mužů především polské národnosti bez předchozího výslechu, byla přestřelka v životickém hostinci dne 2. 8. 1944. Každoročně se koná pietní akt k připomenutí tragické události a uctění obětí u Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích.