drevenka.jpg

Kotulova dřevěnka

Hálkova 1322/18a
736 01 Havířov-Podlesí

T: +420 602 709 731
E: kotulova_drevenka@muzeumct.cz

Otevírací doba

Měsíc Út–Pá So Ne
V.–X. 8.00–12.00
12.30–16.00
9.00–13.00 13.00–17.00
XI.IV. Zavřeno Zavřeno Zavřeno

 

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Užíváním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.

Rozumím

Akce

HRNÍČEK Z BLUDOVIC

24. 07. 2019

Malování vzorů bludovické keramiky na hrníček (10.00–12.00), PDF 

SVÍČIČKY OD VČELIČKY

14. 08. 2019

Výroba svíček z voskových mezistěn (10.00–12.00), PDF

VESELÉ TVOŘENÍ

21. 08. 2019

 Veselé tvoření aneb vyrábíme z tvořivých sad z lepenky (10.00–12.00), PDF

 

Stálá expozice

  

Dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Expozice bydlení prezentuje vybavení domácího interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Tehdejší obyvatelé pěstovali obilí, brambory, zeleninu, chovali krávu, prase, králíky, slepice a často i včely.

Obytné místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem. V interiérech je k vidění řada keramických výrobků z bludovických hrnčířských dílen. Zděná stodola s chlévem v polozapuštěném sklípku ukrývá různá zemědělská nářadí. Součástí hospodářství je větrný mlýnek sloužící především ke šrotování obilí. Kotulova dřevěnka je pro návštěvníky otevřena sezónně od května do konce října.

 

Tradiční zemědělství

Hlavním zdrojem obživy obyvatel roubenky bylo zemědělství. Zahrada poskytovala zeleninu, luštěniny a ovoce, pole brambory, žito, pšenici a oves. Pěstovaly se jabloně, hrušně a švestky. Kromě drobného domácího zvířectva mívala rodina krávu nebo kozu a ovce, přičemž kráva zpravidla už znamenala lepší ekonomické postavení jejich majitelů.

Součástí hospodářství bývala stodola - stavba z větší části zděná, zadní stěna je dřevěná se dvěma cihlovými pilíři. Střední část prostoru tvoří mlat. Ve stodole se  uskladňovalo zemědělské nářadí i některé plodiny. Umístění stodoly ve svahu bylo využito pro postavení chléva. Samotná stodola je mnohem mladším objektem než chalupa.

stodola interier

 

Větrný mlýnek

vjatrak

Součástí hospodářství byl větrný mlýnek, kterému se ve zdejším kraji říká „viatrak“. Jeho dva mlýnské kameny mlely nejčastěji žitná a ovesná zrna. Podobné mlýnky se objevovaly v usedlostech Těšínského Slezska na konci 19. století. Lopaty byly původně dřevěné, později železné. Otáčením lopat se pohyb přenášel ozubeným soukolím na horní krytý kámen žernova. Zrní se sypalo do dřevěného truhlíku s pohyblivým dnem, padalo přes horní na spodní kámen. Třením těchto kamenů se drtilo a padalo do moučnice. Toto mlecí zařízení sloužilo především ke šrotování obilí. Ve 30. letech 20. století byly některé mlýnky připojeny k  motoru. Návštěvníci mohou sledovat toto mlecí zařízení v provozu.

VSTUPNÉ